Jak se zbavit premiéra? Zeman je prezidentem, kterého je lepší nevnímat
Miloš Zeman, náš pan prezident, propásne téměř každou skvělou příležitost důstojně mlčet. Je nepokorný, nedá mu to, když ho napadne vtípek, glosa, on „to“ musí říci nahlas. Ať je „to“ jakkoli nehorázné či nevkusné. Má ještě smysl zabývat se jeho dalšími a dalšími výroky?
Vždycky je to stejné. Miloš Zeman hodí udičku a my – politici, novináři, glosátoři, občané - se na ni chytneme. Jako teď, když jsme „šokováni“, že prezident na mítinku s občany odpověděl na otázku, jak se lze zbavit Bohuslava Sobotky, svým dalším kvazibonmotem: Demokratická možnost je jen jedna, tou jsou svobodné volby. Nedemokratickou možností je kalašnikov…
Už se smějete?
Podobných rádobyvtípků už pronesl nespočet. Nemá smysl je opakováním resuscitovat. Pokaždé rozebíráme jejich důsledky i dopady na veřejnost, na politickou kulturu v zemi, srovnáváme s chováním státníků v zahraničí. Závěr bývá identický: prezident je zkrátka Miloš Zeman, ach jo… A za nějaký čas znovu.
Zemanovy výroky mají především dopad na jeho pověst - proto se jich autor také dopouští. Vědomě, cíleně, nejlépe na setkáních s občany. Sklízí za ně přece i smích a potlesk. Taková reakce ho hřeje. Na rozhořčené odsudky nedá. Jak už bylo řečeno, je nepokorný a drsně žertovat je intelektuálně velmi pohodlné.
Nabízí se řešení: jeho výroků si nevšímat, nepsat o nich, pomlčet. To by pro něj byl adekvátní trest. Stoprocentně samozřejmě nelze takový závazek dodržet, nemluvíme jen o Miloši Zemanovi, mluvíme o hlavě státu Miloši Zemanovi. Ale pokusme se o to.