Češi jsou vyčůránci. Nového Churchilla mnohem víc připomíná Merkelová, rozhodně ne Le Penová
Německo by mělo mít víc pochopení pro politiku v zemích ve východní části Evropské unie, jako jsou Česko nebo Polsko, a nemělo by rychle odsuzovat tamní dění. Tvrdí to saský zemský premiér Stanislaw Tillich. No dobře.
Je hezké, že nám naši Němci rozumějí. Jen bychom neměli propadnout sebeobdivu. Jde o to, jestli rozumíme sami sobě. „Specifická“ česká, nebo polská demokracie existuje jen ve světě demagogů.
Tillich řekl deníku Berliner Morgenpost, že německá kritika Polska a strany Právo a spravedlnost (PiS) poškodila vztahy obou zemí. „Příliš rychle se uchylujeme k poučování," řekl Tillich. „Domníváme se, že forma demokracie, která se vyvinula v Německu nebo ve Francii, je ta jediná správná. Měli bychom ale uznat, že v Pobaltí, v Polsku, v Česku nebo na Slovensku mají vlastní cesty, jak jejich společnost funguje,“ dodal.
Obyvatele východní Evropy jistě potěší, když jim jejich Sasové rozumějí. To je na jednu stranu dobře. Žijeme u nás pod vlivem různých nových nacionalistických politiků, jako je například Václav Klaus a zvykli jsme si na obraz Německa jako nepřítele. Většina normálních lidí takový pohled samozřejmě nesdílí a není pro ně problém do Německa jezdit, nakupovat tam a pracovat pro německé firmy. Stejně tak pro ně, aniž o tom vědí, není problém užívat si výhod a standardů, které pro ně Německo i v rámci Evropské unie získalo.
Není žádná ruská nebo čínská demokracie, která by dovolovala lidi zavřít za kritiku vlády. Zastřelit opozičního politika je jistě specifikum, ale ne demokratické. Zapalovat azylová zařízení je také specifikum, ale nemůžeme tomu říkat alternativní řešení uprchlické otázky
Padni, komu padni
Pohled Západu na nás je občas nespravedlivý a selektivní. Když se poukazuje na to, že se polská strana Právo a spravedlnost chová po volbách jako na dobytém území, zapomíná se, že podobně chovali i předchozí vítězové voleb a nikdo proti tomu nic nenamítal. To ale není důvod se neozvat, je to pouze důvod, že pokud se někomu něco nelíbí, má se v rámci slušnosti ozývat vždycky, padni, komu padni.
Lidé na Východě by si konečně měli uvědomit, že existuje něco jako zdravý politický idealismus, že je možné čelit populismu, a skutečným státníkem není ten, kdo se veze na vlně průzkumů veřejného mínění, ale jde také někdy proti němu. Když se volá po novém Churchillovi, ve skutečnosti ho spíš připomíná Angela Merkelová, a nikoli paní Marine Le Penová.
Merkelová sleduje s korekcemi tu samou linii, což jediné nakonec může vést k rozumným výsledkům. K těm nepovede, když se nejmenovaný prezident bude objevovat ve společnosti extrémistů a lísat se voličům v duchu hesla „plácni cokoliv, hlavně ať se to prostému lidu líbí a já se zase na chvilku dostanu k moci“.
Pochopení z Německa potěší, ovšem Němci jsou hyperkorektní a nechtějí nás hned urazit. Třeba otázkou, proč jsou Češi méně tolerantní k uprchlíkům, které nemají, než Maďaři, kteří si je užili. To je od nich ohleduplné. Přece jim nepotvrdíme, co je zřejmé.