Trapný konec kolem čínské vlajky
Jel jsem v neděli po Evropské, a tolik diskutované čínské vlajky tam nebyly. Prý se zase vrátí těsně před návštěvou, aby je nějaký blbec zase neponičil. Blbec, který ve svém pohrdání čínským komunismem jistě rád zajede na dovču či nakoupit k našim spojencům Saudům či do Kataru.
Zopakujme si, než se pustím do morálních soudů, fakta. Naše země je výrazně méně lidnatá než nejlidnatější čínská města. Naše ekonomika nutně potřebuje investice, ostatně jako celý Západ. Předlužili jsme se jak pologramotný buran spotřebitelskými úvěry na blbosti. Na občanské i státní rovině, celá Evropa. Chceme od Číny peníze, chceme být její vstupní branou do Evropy, a mnozí naši velkopodnikatelé tam už léta vesele podnikají ve velkém. Tolik fakta.
Nyní fakta o Číně: V současné době je to tuhý režim, který se sice nazývá komunistický, ale funguje plně kapitalisticky - až na rigidní, diktátorskou vládu a porušování lidských práv či obrovský počet poprav. Režim ale rozhodně není tak nelidský a tuhý, jako u našich spojenců v Kataru, kterým ochotně vracíme vilné prince, nebo dokonce v Saudské Arábii.
V tuto chvíli má přijet prezident miliardové Číny do desetimilionového Česka, a privátní podnikatelský subjekt za své peníze a v souladu se zákony vyzdobil ulice čínskými vlajkami a billboardy s vítacími hesly. Tedy došlo přesně k tomu samému - vyvěšování čínských vlajek na ulicích - jako když byl čínský premiér v USA. Ale nedošlo to tak daleko jako ve Velké Británii, kde jej vozila sama a osobně královna jejím zlatým kočárem. Přesto se může česká sluníčkářská veřejnost pokálet hněvem a nějaký její performer poničil soukromé čínské vlajky barvou, protože komunisti fuj.
Tak se na věc podívejme reálně: Komunisti fuj, ale na obchod je potřebujeme a jsou nám na něj dobrý - i těm sluníčkářům. Stejně tak jsou nám dobrý ti Saudové se svými veřejnými popravami. A když už jsme u těch lidských práv - tak náš největší a nejdůležitější spojenec, USA, popravuje lidi stejně jako Čína. Amnesty International odhaduje, že v Číně ročně popraví až několik tisíc lidí, přesný údaj je v Číně tajný. Za čínskými komunisty je Irán (ten je taky fuj), pak Saudí - to jsou kámoši, tak ty můžou, potom Irák - to jsou taky kámoši, tak taky můžou - a potom jako pátá pro své občany nejvražednější země na světě jsou Spojené Státy. A tam je to samozřejmě v pořádku.
Když si někdo zaplatí legální reklamu - třeba na Čínu, reklamu její vlajkou - žádný pučmidrát nemá právo mu to ničit. To, že si soukromý subjekt pronajme reklamní plochu, by mělo být v demokracii běžné a legální, i když na ní dá čínskou vlajku. Takže na jejich vyvěšování - bez ohledu na porušování lidských práv v Číně - má každý plné právo. Není vůbec o čem diskutovat. A celý pseudoskandál zakrývá dva mnohem důležitější problémy. Především - jak je možné, že nějaký podnikatelský subjekt nevyzdobil Prahu americkými vlajkami, když tu byl Obama? To zde není nikdo, kdo obchoduje s Amerikou? Za druhé: Bude se prezident ČR při jednání s čínským premiérem ptát na stav lidských práv v Číně a děsivý počet poprav? Tohle, tento státnický čin, je potřeba, ne mazat vlajky barvou. Je naprosto v pořádku, že chceme s Čínou obchodovat, mělo by však být samozřejmostí poukázat i tak velkému a mocnému partnerovi, že s něčím, co doma dělá, hrubě nesouhlasíme. Vlajky Číny v ulicích nejsou servilitou, a jejich ničení je sprostý vandalismus. Servilitou však bude, pokud Zeman čínskému premiérovi nepřipomene, kolik tisíc lidí Čína ročně pošle na smrt.
