Uprchlíci na rakousko - německém pomezí

Uprchlíci na rakousko - německém pomezí Zdroj: ©Kubinska & Hofmann

Uprchlíci: V nějakém německém Buranově nebudem!

Jiří X. Doležal

S neskrývanou škodolibostí sleduji, jak se hroutí jeden sluníčkový sen o uprchlících za druhým. Po již legendárním odchodu křesťanů z Irbílu přichází nová vlna nevděku. V Německu přijatí běženci nechtějí do malých městeček, přijeli přece do metropolí!

Městečko Hettstedt v Sasko-Anhaltsku u Lipska - v bývalém východním Německu s patnácti tisíci obyvateli ubytovalo tři stovky uprchlíků, nyní zůstal jeden jediný. Všichni ostatní odešli do starých spolkových zemí a do velkoměst za svými dříve tam usazenými komunitami. Například podle serveru iDnes Hamburk bude brzy hostit skoro osmdesát tisíc migrantů.

Uprchlíci se zachovali jak z písničky Orlíku: "Nikdo neni zvědavej na východní Němce!"

Jinak řečeno - nejde o nějaké skromné lidičky prchající před běsy, kteří se spokojí s tím, že budou na našem území v klidu žít své tiché životy. Jde o lidi přijíždějící zcela cílevěmě týt z blahobytu našich velkoměst, ale přitom si zachovat původní sociokulturní návyky a stát se členy od majoritní společnosti izolovaných etnických a náboženských komunit. Zvyky chtějí mít svoje, ruch velkoměsta a dávky naše. Na poklidný život a práci v německém Buranově se můžou víteco. Stejně jako se mohou totéž na poklidný život a práci v Čechách, jak přesvědčivě ukázali křesťané z Irbílu.

Takže abych zbytečně nepaušalizoval: Někteří uprchlíci se chovají, nejen v České republice, ale i v jejich vytouženém Německu, jako nevděčná svoloč.