Militantní islamismus se střední Evropě nevyhýbá
Salah Abdeslam, jeden z hlavních podezřelých z příprav listopadových útoků v Paříži, se v létě před útokem měl tři týdny zdržovat na Slovensku. Pokud se tato informace slovenských médií potvrdí, Slovensko se připojí k řadě evropských zemí včetně Rakouska a Maďarska, které Abdeslam navštívil v roce 2015. Podle státního zástupce v Paříži Françoise Molinse Abdeslam objížděl Evropu s cílem využít balkánskou migrační cestu k transportu příchozích džihádistů do Belgie.
Že Evropou kolují džihádisté, je samo o sobě velmi znepokojující. Je nutné si přiznat, že absence hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru hraje militantním islamistům do karet, ať už při převozu zbraní, nebo kolegů. Tato hrozba se týká i států střední Evropy, které jsou součástí schengenského prostoru, a džihádisté se jim v rámci svých aktivit nijak nevyhýbají. Přestože střední Evropa prozatím unikla islamistickým útokům, které v posledních letech postihly Madrid, Londýn, Paříž, Brusel a další města, nemůžeme předstírat, že nejsme součástí terče, na který džihádisté cílí.
Jak velké pro nás militantní islamismus představuje nebezpečí, záleží do velké míry i na naší reakci. České a slovenské bezpečnostní složky mají s touto hrozbou relativně malé zkušenosti. Celoevropské protiteroristické mechanismy jsou zatím v plenkách a díky laxnímu přístupu některých členských států se rozvíjí jen želvím tempem.
Největší překážkou je ovšem chronická pasivita některých západoevropských zemí, které prozatím nebyly schopny vyvinout rázný a koordinovaný přístup k plánovaným teroristickým útokům na vlastním území. Zbytečné chyby jejich bezpečnostních složek stojí životy evropských občanů.
Belgie je jedním z příkladů této pasivity. Server Politico shrnul zásadní chyby. Belgické bezpečnostní složky prakticky nemají přehled o trhu s nelegálními zbraněmi na jejich území, ale navíc trpí vážným nedostatkem finančních a lidských zdrojů. Ty by měly, pokud by se tak rozhodla místní politická reprezentace. Před pařížskými útoky měla belgická kontrarozvědka Sûreté de l’État mít jen 600 zpravodajců na sledování 900 rizikových osob. Na důsledné celodenní sledování jediné osoby je přitom zapotřebí přes deset zpravodajských profesionálů. Do Belgie se navíc vrátilo okolo 240 zahraničních bojovníků s belgickým pasem, které je třeba denně sledovat. Na to ovšem současné kapacity belgických zpravodajců zcela jistě nestačí.
Dnes již víme, že Salah Abdeslam unikl francouzské policii po útocích v Paříži, protože belgické bezpečnostní složky včas nezadaly jeho jméno do sdílené databáze podezřelých osob. Šéf místní belgické policie následně tři měsíce nepředal svým nadřízeným tip pro dopadení Abdeslama v nechvalně známé čtvrti Molenbeek. Když Abdeslama vyšetřovatelé konečně dopadli, nezeptali se ho na aktuálně plánované útoky, protože chtěli ve výsleších postupovat chronologicky. Útoky na bruselské letiště a metro přišly pouze několik dní po jeho zadržení. Jeden z pachatelů těchto útoků, Brahim el-Bakraoui, byl přitom deportován z Turecka do Belgie. Belgické složky na tuto skutečnost vůbec nereagovaly, přestože jej Turci označili jako teroristu. Stejně nereagovaly na skutečnost, že el-Bakraoui porušil podmínky svého předchozího podmínečného propuštění. Tato plejáda chyb zřejmě tvoří pouze špičku ledovce nepřipravenosti belgických bezpečnostních složek, která ohrožuje evropskou bezpečnost.
Pokud je naším cílem snížit riziko islamistického terorismu a zabránit džihádistům ve volném pohybu po našem území, pak je nutné zajistit bezpečnostním složkám všech evropských zemí adekvátní prostředky. Zároveň musíme vynaložit větší úsilí na eliminaci příčin terorismu v Evropě. Dosavadní nedostatek politické vůle bojovat s islamismem (nejen s terorismem, který je pouze technickým nástrojem této ideologie) v mnoha evropských státech vede k mezerám v našem bezpečnostním systému, které džihádisté mění v příležitosti. Islamismus sám od sebe nezmizí a předstírat, že se našich zemí netýká, je luxus, který si nemůžeme dovolit.
Jan Stehlík je analytikem Programu pro soudržnou společnost think-tanku Evropské hodnoty
