Sudetoněmecký sjezd: Daniel Herman je frajer!

Ne předěl v česko-německých či česko-sudetoněmeckých vztazích - i když ten vlastně taky. Vystoupení Daniela Hermana znamená především předěl v našem národním mravním dospívání. To, co český národ provedl po druhé světové válce Němcům bylo sice dobově velmi dobře pochopitelné, ale zcela neomluvitelné. Na základě historických fakt už moje generace nemá problém přiznat, že se Češi vyhnáním zachovali jako barbaři. A je úplně jedno, jestli se předtím chovali jako barbaři zase Němci k Čechům. Vyhnání na základě kolektivní viny, k jakému jsme po z dnešního úhlu pohledu nepřijatelné dohodě vítězných mocností sáhli, je zcela nepřijatelné, je to etnická čistka. A především divoký odsun, který byl velmi často realizováním genocida bez přívlastků, je naším národním zločinem.

Už moje generace, natož pak mladí lidé, nemají problém připustit, že odsun je zločinnou kapitolou naší historie. Pro starší ročníky, pamětníky odsunu, to však byl problém - nemohli připustit, že přihlíželi a často i tleskali zločinům. Dnes však už je doba, kdy by měli naše zločiny reflektovat i oficiální zástupci státu. Přestože jsme se za odsun omluvili, je třeba tuhle hanebnou kapitolu našich dějin připomínat a nezametat pod koberec. To přesně učinil Daniel Herman na letošním sudetoněmeckém sjezdu: "Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití." Jsou to moudrá slova, slova přiznávající vlastní vinu, a zároveň slova odpouštějící viny spáchané na nás samotných. Dospělá, zodpovědná a mravná slova.

Takže navzdory mému poslání nadávat politikům, nejen Danielu Hermanovi, ale i Bohuslavu Sobotkovi, s jehož souhlasem ministr Herman na sjezdu vystupoval, děkuji. Jak vidno, politika může být i moudrá.