Státní znárodnění: Česká televize je jen začátek
Znárodnit Českou televizi? Prezident Zeman si myslí, že by to bylo správné řešení, protože se politicky ocitla v rukou jedné politické strany (TOP 09). Česká televize by se měla podle něj financovat přímo ze státního rozpočtu, nikoli prostřednictvím koncesionářských poplatků. A jistě má spoustu konkrétních představ, především personálních, jak by televizi stát provozoval.
K Zemanovi si přisadil i jeho nový strategický spojenec Andrej Babiš, jemuž vadí malá kontrola této veřejnoprávní instituce a ve svých mocenských snech už jistě spřádá plán, kterak by Českou televizi řídil – podobně jako tento stát – jako firmu. Tedy svoji firmu.
Reakce na Zemanův nový znárodňovací nápad byly očekávané – většinou byl vypeskován, že nepochopil princip veřejnoprávního poslání Kavčích hor a že jím navrhovaný model by nás posunul někam na nesvobodný Východ.
Určitě existuje mnoho důvodů, proč by se s Českou televizí mělo „něco“ dělat, a jeden jediný, proč by se ale rozhodně neměla znárodňovat.
Nejprve je třeba si přiznat, že ta instituce je nemocná. Pro důkazy není třeba chodit daleko, stačí si ji pustit do bytu a dívat se. Jeden komerční formát střídá druhý, bez loga ČT v levém horním rohu nepoznáme, že nesledujeme veřejnoprávní kanál, kterému povinně posíláme sto třicet korun měsíčně, ale nejkomerčnější z komerčních českých televizí.
Nekonečné seriály a štědře financované projekty, které jsou v režii na Kavčích horách zabetonovaných part a partiček.
Zpravodajství jako směsice konformních a zbytečných příspěvků, nekriticky kopírujících vládní agendu, oficiální politiky Bruselu a nudné žurnalistické rutiny.
Každý z těchto bodů by vydal na samostatnou mnohasetstránkovou kritickou studii, po které by měla následovat vážná debata o smyslu této veřejnoprávní instituce.
Přesto existuje jeden jednoduchý argument, proč je třeba Zemanovy úvahy o znárodnění České televize razantně odmítnout. Paradoxně ne kvůli obavám o to, že by skončila v područí konkrétních politiků typu Zemana a Babiše (aniž bychom toto riziko jakkoli podceňovali), ale především kvůli podstatě samotného navrhovaného řešení – znárodnění.
Jako bychom si vůbec neuvědomovali, kolik zločinů na tomto národě bylo v posledních desítkách let ve jménu zrůdné představy, že stát je nejlepší hospodář, spácháno. Začne to Kavčími horami a bude to pokračovat kde a jak? Nepohodlnými soukromými médii? Strategickými firmami, jež se z nějakých důvodů znelíbí aktuální státní moci? Nebo vyvlastňováním privátního majetku těch, kdo se odmítnou podrobit nějakému rádobystrategickému státnímu plánu nebo nové fantasmagorické regulaci? Vypadá to sice absurdně, ale co není možné dnes, zítra Parlamentem klidně projde – samozřejmě nejlépe s odkazem na vůli a blaho lidu a spravedlnosti.
Můžeme si myslet o České televizi svoje, ale pokud připustíme, že ve jménu nápravy jejích chyb, jakkoli vážných, bude nejlepší ji znárodnit, pak se nedivme, když nakonec znárodní nás všechny.
