3 důvody pro vystoupení z EU, které by mohli akceptovat i zastánci členství
Dnes ve Velké Británii probíhá referendum o vystoupení z EU. Argumenty pro i proti mají velmi různou kvalitu. Bez ohledu na to, zda skutečné náklady exitu převažují výnosy, či ne, a bez ohledu na to, zda proti nim existují protiargumenty, tady je výběr tří důvodů pro vystoupení, nad nimiž stojí za to opravdu zapřemýšlet.
Vývoj posledních desetiletí
Společného trhu, volného pohybu zboží, osob a kapitálu a dalších skutečných společných pozitiv bylo v EU dosaženo už dávno. V posledních letech je trend uvnitř EU spíš opačný. Zvětšující se dotace na všechno možné společný trh jen pokřivují, reguluje se každá věc, na kterou si vzpomenete, a momentálně dokonce EU chystá směrnici, jež by přikázala firmám dávat stejnou mzdu za stejnou práci na jednom místě. Hezky znějící heslo ovšem jen paralyzuje konkurenci. Co je EU do toho? Navíc to všechno stojí spoustu peněz. A sice se mluví už pěkně dlouho o tom, že EU se musí reformovat zevnitř, ale opravdu jen mluví. Kroky jsou opačné.
Velké celky selhávají
Malým nezávislým státům či státům decentralizovaným se daří lépe než velkým celkům. Dokazoval to už ekonom Leopold Khor, který své poznatky shrnul do hesla „malé je krásné“. Také ekonomika Spojených států se rozvíjela mnohem přesvědčivěji, když jednotlivé státy byly decentralizovanější a federální vláda byla malá. Brusel je těžkopádný, elita uzavřená v bublině, místo otevření a přizpůsobení vývoji ekonomiky se úředníci spíše snaží bránit staré struktury a to, co v ekonomice znají. A oni toho neznají moc.
Co se stane
Největší noční můra bruselských elit není to, že se Velká Británie odtrhne, ale to, že by se jí za pár let mohlo dařit lépe než členským státům. To by pro současný způsob centralizace EU byla skutečná katastrofa. A konečně by to snad vedlo k otevřenější diskusi o tom, jak EU reformovat.
