Už víme, kolik bude stát Putinův nebo Gorbačovův pohřeb
Je dobré být připraven na vše. Ruské ministerstvo obrany vypočítalo, kolik by byly odhadované nákladů na uspořádání vojenských pohřbů prezidentů, premiérů a členů vlády na státním hřbitově v Moskevské oblasti.
Podle návrhu zákona by podle sdělení Ministerstva obrany mohlo stát uložení urny pro prezidenty SSSR a Ruské federace okolo 592 tisíc rublů (přibližně 9 498 dolarů). Pro přesnost je třeba dodat, že SSSR měl jen jednoho prezidenta, kterým byl Michail Gorbačov. Rusko má současného prezidenta Putina a bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva, který se s ním na jedno volební období prohodil. Instalace prezidentského náhrobku by činila až 3 927 000 rublů (tedy 63 065 dolarů).
Částku mezi 369 000 až 483 000 rublů (přibližně mezi 5 923 a 7 757 dolarů) by stálo pohřbít bývalé i současné hlavy vlád, ministry, předsedy Státní dumy a Rady federace a vojenských činitelů. Náhrobky by přišly na 3 575 000 rublů (přibližně 57 394 dolarů).
Ministerstvo obrany ohledně jiných politicky významných osobností předpokládá výdaje mezi 322 000 až 436 000 rublů (přibližně 5 174 až 7 000 dolarů) za jejich pohřby a až 2 197 000 rublů (přibližně 35 309 dolarů) na jejich náhrobky.
Když se to vezme kolem a kolem, není to zase tolik peněz. Jde samozřejmě nejspíš o základní rozpočet na uložení a náhrobek, státní pohřeb se vší slávou by byl nesporně kvůli složité organizaci mnohem nákladnější.
S ohledem na ruskou a sovětskou historii se samozřejmě nabízejí různé tradiční metody, jak by šel celý proces odchodu těla drahého zesnulého papaláše ještě poněkud zjednodušit a zlevnit. Jednou z možností je vyhnat činovníka po svržení do ciziny, aby zesnul a tam a někdo si s jeho mrtvolou poradil na vlastní náklady. To se podařilo třeba se Lvem Trockým, kterého nechal Stalin zavraždit v Mexiku.
Svržený předseda prozatímní vlády Kerenskij zemřel v Americe v New Yorku až v roce 1970 jako skoro devadesátiletý, takže přežil Lenina, Trockého i Stalina. Problém nastal, když mu místní ruská pravoslavná nechtěla uspořádat pohřeb kvůli jeho spojení s francouzskou zednářskou lóží a také proto, že mu mnozí lidé přičítali vinu za vítězství bolševické revoluce. Pohřeb mu nedopřála ani srbská pravoslavná církev a tak byl převezen do Londýna, kde ho pohřbili na hřbitově, kde jsou pohřbíváni i lidé bez vyznání, v Putney Vale. Snad by ho potěšilo, že tam leží také mistr světa formule 1 James Hunt a objevitel Tutanchamonovy hrobky Howard Carter.
Nikita Chruščov přežil Kerenského jen o rok, ale státního pohřbu se nedočkal. Jeho úmrtí věnovaly sovětské noviny jednu větu, ale mlčelo se o něm až do pohřbu. Ten probíhal za asistence vojáků, kteří obklopili hřbitov. Aspoň se nedá říci, že neměl padlý vůdce žádné vojenské pocty, i když takhle si to za života asi nepředstavoval. Pohřben byl na Novoděvičím hřbitově v Moskvě. Schopnost kremelských vládců vypořádat se s památkou vůdců bývalých má k decentnosti daleko.
Při pohřbech generálních tajemníků Brežněva, Andropova a Černěnka si zato sovětští občané mohli všechno užít v plné parádě krátce za sebou, takže se všechno dohnalo. Soudruzi ovšem zemřeli počestně, aniž nějak zradili lid a socialismus nějakým revizionismem. Boris Jelcin sice zlikvidoval Sovětský svaz, ale předal moc Vladimiru Putinovi, takže poslední rozloučení s ním bylo hladké. Byl v roce 2007 po 113 letech první hlavou státu, která měla zase církevní pohřeb.
V každém případě se zdá, že se současní obyvatelé Kremlu nechystají tento svět v dohledné době opustit a činí všechna možná opatření, aby rubly za jejich uložení k věčnému spánku nebylo nutno hned tak utratit.
