Sedět ve volebních komisích se stává lukrativním „vedlejšákem“ nebo brigádou
Ve druhém kole voleb do Senátu se Češi skutečně „vyznamenali“. K urnám přišlo jen 15,4 procenta oprávněných voličů, což bylo nejméně ve dvacetileté historii Senátu. Volební komise tak měly v sobotu vše sečteno jen pár desítek minut po uzavření volebních místností a jejich členové mohli v klidu strávit zbytek víkendu. Navíc jim v nejbližších dnech dorazí na účty od státu za tuto „dřinu“ solidní vejvar, ze kterého nebudou platit pojištění. Erár jim srazí pouze daň. Z vysedávání ve volebních komisí se tak - kvůli svižně dokončenému sčítání - velice rychle stává slušný přivýdělek, a to nejen pro studenty a penzisty, ale i pro živnostníky či zaměstnance firem.
Podle zákona totiž připadá každému členovi volební komise za členství v ní 1300 korun, zapisovatel si přijde na 1500 korun a předseda volební komise dokonce na 1600 korun. Pokud se s prvním kolem senátních voleb konají i volby krajské (což byl letošní případ), zvyšuje se odměna všem zúčastněným o dalších 400 korun. Je-li v případě voleb do Senátu potřeba ještě přijít volit ještě jednou, členům komise se odměna zvyšuje o dalších 200 korun. Podtrženo sečteno, řadový člen komise si jen od státu přijde za dvě volební kola na 1900 korun, zapisovatel na 2100 korun a předseda komise na 2200 korun. Tyto částky ale zdaleka nemusí být a také nejsou konečné.
Člen okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, má kromě zvláštní odměny za sezení ve volební komisi také nárok na náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena volební komise ve výši 43 korun za hodinu, nejvýše však 340 korun za jeden den. Vedle toho však zaměstnavatel, který svému zaměstnanci vykonávajícímu funkci člena okrskové volební komise poskytl pracovní volno a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, se může následně obrátit na příslušný obecní úřad a požádat o náhradu vyplacené mzdy a ta mu také bude i vyplacena.
Vzhledem k povaze voleb a nutnosti u nich sedět po zákonem stanovenou dobu se tak pro lidi pracující na živnostenský list či zaměstnance uvolněné z práce jejich celková odměna za účast u voleb ještě zvýší o nějakých 1100 až 1360 korun. Když se k tomu ještě přičte státní gáže, tak už je to velice slušný výdělek. Navíc práce se sčítáním je rok od roku méně, členové volebních komisí tak mají čas si číst, plést svetry a nebo tlachat o životě či vnoučatech.
O tom, proč byla účast u voleb tak nízká, se zcela určitě ještě povedou debaty nejen mezi politology či sociology. Zamyslet by se měli především i politici samotní a podívat se u toho do zrcadla, aby si definitivně uvědomili, že není v pořádku. A podle toho začali konat. Řešením určitě není zrušení Senátu, jak si v záchvatu vzteku ulevil šéf ANO Andrej Babiš po tom co získal stejně senátorů jako například ODS. Právě v dobách jako je tato je Senát důležitý v tom, že bude jiný než Poslanecká sněmovna a bude korigovat vrtochy centrální vlády.
Pokud se nic zásadního nestane, volební rok v Česku pro letošní rok skončil a další cesta k urnám nastane příští rok na podzim až přijdou volby nejdůležitější – volby do Poslanecké sněmovny. Tam už půjde do tuhého. Na rozdíl od senátních voleb bude zcela jistě i vyšší voličů a předpokládám, že i vyšší zájem o členství ve volebních komisích. Protože takto vydělané peníze jsou doslova penězi sebranými ze země. Pro letošní rok to platí stoprocentně. A přece jen, Vánoce jsou za dveřmi a komu by se nehodilo pár tisícovek za sezení v teple s knížkou nebo jehlicemi v ruce.
