Zeman za všech okolností mydlí sociálním demokratům schody, Sobotkovi především
Miloš Zeman popichuje sociální demokracii, kde může. Dělal to už kdysi ze svého premiérského vejminku na Vysočině, dělá to i dnes ze svého prezidentského trůnu na Hradě. Proč ho to pořád baví? Proč to dělá? Má jen jeden jediný důvod: je jím on sám.
Po volebním propadáku se v sociální demokracii opět ozývají hlasy pro usmíření s „tatíčkem obnovitelem“. Myslí si, že stranu vytáhne z problémů, má přece přízeň lidu, ví jak na to, Miloš Zeman, spasitel náš!
Kdysi v politickém dávnověku, v devadesátých letech minulého století přece sociální demokracii vytáhl z politické nicoty na výsluní. Jenže to je právě to: byl to politický dávnověk. Miloš Zeman – a jeho prezidentská popularita s tím nesouvisí – dnes nemá ČSSD co nabídnout. Má-li k ní totiž nějaké výhrady, pak nejsou ani tak programové, jako personální – nemá rád Bohuslava Sobotku a spol. Má rád ty druhé, kluky, kteří za ním byli kdysi na schůzce v Lánech. Miloš Zeman je především populista, názor má podle toho, co mu zrovna nese politické výhody. Sobotkovi sociální demokraté mají svého vlastního populismu plný Lidový dům, nějaký nášup nepotřebují.
Poslední Zemanův šťouchanec: hodnocení voleb. Neúspěch ČSSD stoprocentně přičetl Sobotkovi a jeho vedení, o podílu svých kluků - rovněž neúspěšných – Škromacha či Haška se nešířil. A Zemanův mluvčí Ovčáček se na Twitteru výmluvně ptá "kdo stranu vyléčí"?
Někdo by ČSSD samozřejmě léčit měl, ale hradní pán tím správným doktorem není. Předseda Senátu, sociální demokrat Milan Štěch mu kritiku ostatně vrátil s tím, že právě v éře Miloše Zemana sociální demokracie získala do Senátu jen jeden mandát. A ještě mu z obrazovky vzkázal, že „ vede spíše kampaň proti sociální demokracii, že si hledá spojence podle počtu preferenčních hlasů a že už myslí pravděpodobně na nějakou vlastní kampaň nebo na nějaké vlastní volby“.
„Já mám jaksi špatný pocit z toho, že to není prezident, který by byl nestranický, ale že se posouvá účelově tam, kde cítí větší sílu nebo možnost podpory od budoucích jeho voličů“, dodal Štěch.
Vstupujeme evidentně do dalšího dílu české soap opery, v níž se to láskou, neláskou, výčitkami a podpásovkami mezi expředsedy a jejich někdejšími stranami jen hemží. Tak pěkné pokoukání a žádné hluboké myšlenky ani pozitivní hrdiny nečekejme.
