Donald Trump s viceprezidentem Mikem Pencem.

Donald Trump s viceprezidentem Mikem Pencem. Zdroj: Profimedia.cz

Zoufalý pokus nepotvrdit Trumpa zkrachoval. Média a příznivci Clintonové se chovají ostudně

Viliam Buchert

Co se ještě musí stát, aby většina amerických médií (přidávají se k nim i některá česká) přestala lhát a uznala, že Donald J. Trump je právoplatně zvolený prezident? A co všechno musí udělat samotný Trump, aby se neukojení příznivci Hillary Clintonové nechovali tak ostudně, jak se chovají?

Poslední bezprecedentní a zoufalý pokus amerických kverulantů zkrachoval definitivně včera. Přes nesmyslné předpovědi, které byly světu za pomoci falešných zpráv předkládány několik týdnů, Sbor volitelů (to je 538 lidí v USA, kteří po právní stránce ukončují volební proces a potvrzují svými hlasy prezidenta ve funkci) Trumpa v pondělí jednoznačně zvolil.

Žádná rebelie v republikánském táboře se nekonala. Ani náznak odporu. Jen se o tom hloupě za vydatné podpory médií spekulovalo. Zde jsou tvrdá čísla, která vypovídají o něčem naprosto, ale naprosto jiném, než se nám někdo snaží namluvit.

Sbor volitelů je složen z 538 lidí. V listopadových volbách získal Donald Trump celkem 306 těchto volitelů a Hillary Clintonová 232. K potvrzení ve funkci prezidenta bylo tedy včera potřeba 270 hlasů. Výsledek? Pro Trumpa hlasovalo 304 volitelů a pro Clintonovou 227. Takže republikána „zradili“ pouze dva lidé a demokratku pět.

Nespokojení američtí demokraté, kteří o všem tvrdí, že pravdu mají pouze oni, rozjeli za pomoci médií před časem kampaň, podle níž měla část republikánských volitelů Trumpa opustit a volba se měla změnit v drama. Lhali o tom od začátku až do konce, protože ani náznaky toho se nikde neobjevovaly. Přání bylo otcem myšlenky.

Pro Trumpa nehlasovali pouze dva republikánští volitelé z Texasu. Jeden vybral místo něj guvernéra Ohia Johna Kasicha a druhý jiného známého republikána, Rona Paula. Nikdo neodešel ke Clintonové, to by je ani nenapadlo.

Samotný John Kasich, předtím velmi hlasitý a nesmlouvavý kritik Trumpa, pak řekl, že „je čas, stát za novým prezidentem“ a vzletně dodal: „Chceme jednotu, chceme lásku.“

Demokraté operují s tím, že Clintonová sice získala méně volitelů, ale na přímé hlasy vyhrála, takže by prezidentkou měla být ona. Vyhrála, ovšem volební systém je jiný a nikdo z demokratů ho před volbami měnit nechtěl. Až teď. Přitom se nestalo poprvé, že prezidentem se stal někdo, kdo dostal v samotných volbách méně přímých hlasů. Byl to také George W. Bush v roce 2000 nebo Benjamin Harrison v roce 1888.

Zatímco většina amerických médií a demokratů pořád vymýšlejí, jak Trumpa zničit a neuznávají legální výsledek voleb, tak prezident společně s viceprezidentem Mikem Pencem objíždějí zemi a na velkých shromážděních děkují svým voličům a novým příznivcům. Dokonce i média, která Trumpa vytrvale kritizují, musela nakonec uznat, že se novému týmu opět postupně daří alespoň trochu sjednocovat rozdělenou zemi. A že do vlády míří zajímavé a vlivné osobnosti.

Vzpouru proti novému prezidentovi se nedaří v Americe vyvolat. Že ty pokusy ale nikdy neustanou, je jasné. Nejlepší odpověď může svým vládnutím nabídnout samotný Donald J. Trump. Je proto dobré si počkat. Třeba to bude příjemné překvapení.

VŠE O PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH V USA ČTĚTE ZDE >>>