Babiš je Mečiar s rancem peněz
Techniky se mění, podstata zůstává. Někdejší slovenský premiér Vladimír Mečiar byl svého času noční můrou civilizované Evropy. Svým brutálním politickým stylem nechával vyrábět kompromitující materiály na oponenty, jeho spolupracovníci v tajné službě unesli syna prezidenta do zahraničí, v Bratislavě vybuchovala auta jeho kritiků, takže Slovensko nakonec nebylo přijato do NATO.
Nakonec mu zlomila nohy divoká privatizace do rukou jeho spřízněných duší, která byla nepřijatelná i pro část jeho voličů. Současně jeho styl způsobil, že opozice, od té postkomunistické až po křesťanské demokraty, se proti němu spojila a odpojila ho od moci.
Někdejší slovenský podnikatel Andrej Babiš si vzal z Mečiara obrovské poučení. Namísto uplácení státním majetkem si začal velkoryse kupovat spřízněné duše z aktivit svého kolosu Agrofert. Jako sendvič se obklopil poradci a poradci poradců, kteří procházejí všemi institucemi a vrstvami politického a mocenského světa, kde hájí jeho zájmy. Ta investice se vyplácí, protože tyto peníze zpětně dostává z „legální renty“ v podobě dotačních penězovodů pro své firmy od státu.
Od Mečiara si také vzal jedno důležité poučení: bez médií nejde dobýt politickou moc. Jeho koupě největšího vydavatelství tištěných médií v zemi (a nejposlouchanějšího rádia Impuls) dlouho vyvolávala spekulace, co je jeho smyslem. Hromadné odchody novinářů z koupených médií něco naznačovaly, ale od policejní krize v létě je jasné jedno: je to stejný mocenský nástroj jako držet většinový balík akcií ve firmě nebo mít svého člověka v čele regulačního úřadu.
V létě 2016 policejní prezident sloučil dva útvary, což bylo přesně v jeho kompetenci. Babiš cítil ohrožení zájmů, protože se Šlachtovými lidmi z protimafiánského útvaru dlouhodobě spolupracoval a vyvolal vládní krizi, která v jednu chvíli připomínala pokus o převrat ze strany některých bezpečnostních složek, jež se vymkly z hierarchické struktury řízení. Prezident Zeman nakonec situaci uklidnil a všichni se dohodli na zřízení vyšetřovací komise.
Po více než půl roce zveřejnila svou zprávu, z níž vyplývá jedno: 99 Babišových vývodů jsou zmanipulované mystifikace, domněnky a drby, jimiž chtěl jen ochránit své spojence v bezpečnostních složkách. Kdyby řekl sorry jako a projevil aspoň náznak omluvy vůči policejnímu prezidentu Tuhému a ministru vnitra Chovancovi, mohlo by se to přejít a on by tím ukázal svou sílu.
Nicméně Babiš je přesně ten typ, který, když něco nejde silou, jde na to ještě větší silou. Mečiarovsky zprávu parlamentní komise odmítl jako prasárnu a opět se pasoval do role hlavního herce v protikorupčním boji. V tomto partu mu přizvukovala jeho média v čele s Lidovými novinami, která dlouhé dny neinformovala o jeho finančních problémech s nákupem dluhopisů.
Jedno je jasné: v Česku vyrostl nový Vladimír Mečiar. Na rozdíl od něj má ranec peněz a je s nimi schopen si koupit všechno. Když mu to nevyšlo se závěrečnou zprávou vyšetřovací komise, koupí si interpretaci té zprávy ve svých a spřátelených médií.
Problém české politiky však není Babiš, ale slabost těch, co mu umožňují tento politický styl praktikovat v české politice a ve skrytu duše se tetelí, že je ve volbách v říjnu 2017 přece jen pozve do vlády.
