Může Trump získat Nobelovu cenu míru? Nominován je, ale to by jako Obama nesměl nic dělat
Rekordních 318 osob a organizací je letos navržených na Nobelovu cenu míru. Je mezi nimi i známá záchranářská organizace Bílé přilby ze Sýrie, papež František a také americký prezident Donald Trump. V jeho případě je nominace podobná jako kdysi u Baracka Obamy. Ještě nic neudělal, ale už se uchází o významnou cenu. Obama ji díky poblouznění členů norského Nobelova výboru ale v roce 2009 získal. Historie se ovšem opakovat nebude.
Nobelův výbor už několikrát skutečně šlápl zcela vedle, když ocenil lidi, kteří k míru nijak neprospěli, naopak podpořili války a chaos.Například v roce 1994 ji dostal palestinský vůdce Jásir Arafat, který řídil část svého života teroristy.
Nebo v roce 1973 vietnamský generál a politik Lê Đức Thọ, který cenu odmítl a přímo v roce jejího udělení porušil všechny mírové dohody týkající se Vietnamu a pokračoval v ničivé válce. Selháním bylo i udělení ceny Baracku Obamovi. Získal ji v prvním roce svého prvního mandátu, takže pro mír neudělal kromě hojně citovaných projevů vůbec nic. Ani nemohl, nejde to tak rychle. A jak se ukázalo na Blízkém východě či v Afghánistánu, neměl Obama „nobelovku“ dostat nikdy.
Trumpa navrhl, jak se objevilo ve čtvrtek, jistý Američan, jehož totožnost není známa, protože už přes půl století se drží většinou v tajnosti, kdo koho navrhl. Drží to v tajnosti Nobelův výbor, ti, co navrhují, občas něco prozradí.
Donald Trump by samozřejmě neměl dostat Nobelovu cenu míru v prvním roce svého vládnutí. To by byl obrovský nonsens. On ji ale také nedostane, protože údajně politicky korektní norský Nobelův výbor se zcela jistě nemůže ztotožnit s jeho zdí na hranici s Mexikem či omezením víz pro problematické osoby z některých muslimských zemí.
Nový prezident USA ani nebude postupovat stejně jako Obama, který o míru pouze mluvil, ale nic zásadního pak neudělal. Při podobném chování by zřejmě byla možnost ocenění dostat.Cenu by neměl získat ani další nominovaný Američan, zloděj dat Edward Snowden. Jeho činnost k míru rozhodně nijak neprospěla.Také papež František není vhodnou osobou. Jaké jiné by mělo být poslání nejvyššího představitele katolické církve, než šířit myšlenky míru a spolupráce? To není žádná zásluha, to je povinnost a práce novodobých papežů.
Syrské Bílé přilby jsou naopak dobrou alternativou. Jejich členové pomohli v Sýrii často s nasazením vlastního života a s pomocí nedostatečné techniky zachránit tisíce životů. Jenže je zde logistický diplomatický problém. Bílé přilby se sice prezentují jako „nestranná“ organizace, ale politicky mají blíže k umírněným opozičním skupinám. Nedávno se někteří jejich členové dostali do absurdní situace, když je z letiště v Istanbulu turecké úřady nepustily do USA na předávání Oscarů (film o Bílých přilbách byl nominován v kategorii dokumentů), protože měli pasy, které nevydal režim v Damašku. Jenže jiný režim oficiálně neexistuje. Problém by se mohl opakovat.
Zatím proto máme jistotu jen ve dvou věcech. Oficiálně bylo ve čtvrtek oznámeno, že na Nobelovu cenu míru bylo letos nominováno 215 jednotlivců a 103 organizací, což je rekordní počet. A že loni cena putovala zaslouženě do Kolumbie do rukou prezidenta Juana Manuela Santose, který se významně zasloužil o ukončení půl století trvajícího krvavého konfliktu ve své zemi.
