O dalším osudu „elitních“ detektivů rozhodnou podzimní volby
Dvěma bývalým spolupracovníkům Roberta Šlachty se v minulých dnech dramaticky změnil život. Marek Foglar končí ve vedení Národní centrály proti organizovanému zločinu a Jiří Komárek je stíhán za svůj výrok o „brutálním úniku informací“, kterého se měl podle něj dopustit policejní prezident Tomáš Tuhý. Foglar zjistil, že v novém policejním útvaru už není místo pro různá vykonstruovaná obvinění, a Komárek, že si nemůže dovolit to, co by mu prošlo ještě před pár měsíci. Zatím není jasné, zda je jejich odchod do ústraní definitivní, nebo zda půjde pouze o intermezzo, po němž bude následovat ještě rychlejší comeback.
Když tehdejší šéf ekonomického odboru Foglar nastoupil na post ředitele sekce pro oblast organizovaného zločinu do nové centrály, byl to šok. Ještě krátce před tím podepsal dopis na podporu svého šéfa a není divu, že Šlachta to vnímal jako zradu. Foglar, jak zdokumentoval časopis Reportér, byl oním policejním důstojníkem, který Babiše zkontaktoval v roce 2006 na protimafiánský útvar a jenž jej pak léta vytěžoval. Vedl rovněž tým, který vyšetřoval kauzu Nagygate, jež vedla k pádu vlády a otevřela cestu k Babišově politickému angažmá. Babiš si přes Foglara vyřizoval účty se svými konkurenty, kteří mu bránili v jeho kšeftech, například v kontroverzním případu Oleo Chemical. V kuloárech se dokonce spekulovalo, že se Šlachtovi do kauzy příliš nechtělo, ale že si ji Babiš napřímo ošéfoval právě s Foglarem.
Katapultování do řídící funkce jej nakonec odstřihlo od možnosti realizovat jednotlivé kauzy. Jako bumerang se mu vrátilo to, co detektivové z policejních speciálů tak vehementně po celou dobu požadovali – možnost neinformovat své nadřízené o tom, na čem pracují. Sedět za stolem, podepisovat cesťáky, a nevědět proč, není žádná výhra. Ztratil tak opodstatnění své dosavadní činnosti.
Zatím není jasné, zda Foglar nakonec skončí stejně tak jako jeho bývalý šéf – v široké náruči ministra financí a jeho složek – a zda dostal nabídku, která se neodmítá. K Babišovi naopak míří další ze Šlachtových lidí, Jiří Komárek. Právě on sehrál klíčovou roli ve sporech okolo policejní reorganizace svým nepodloženým výrokem a toto nařčení se stalo důvodem, proč jej Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby. Ke Komárkově „hvězdné“ chvíli patřilo vystoupení před poslaneckou vyšetřovací komisí. Z celodenního výslechu nakonec byla fraška. Celou dobu jenom předčítal takzvanou Šlachtovu zprávu – zřejmě s úmyslem, že se později objeví v médiích, aby pak z jejího úniku mohli být obviněni poslanci. Tento kalkul ovšem nevyšel a Komárek pomalu mizel v zapomnění. Odtud jej na scénu vytáhla informace, že má nastoupit na finanční správu, která spadá pod Babišův resort. Tam by měl pracovat v takzvané daňové kobře, která vyšetřuje sofistikované daňové úniky.
Bude zajímavé sledovat, jak se Babišovi personalisté vyrovnají s tím, že by měli hodit lano trestně stíhanému zájemci, notabene v souvislosti s porušením služebních povinností. Porušením povinnosti mlčenlivosti o prošetřovaném případu je navíc Komárek zralý na odebrání bezpečnostní prověrky a zcela jej to diskvalifikuje pro práci s citlivými informacemi.
Foglarův odchod a Komárkovo stíhání jsou zprávou o tom, že prostředí represívních složek se mění a že takzvaní elitní detektivové už nejsou tak nedotknutelní, jako byli doposud. Po předpokládaném vítězství Andreje Babiše v podzimních volbách ale může být opět všechno jinak.
