Trest pro Ztohoven: Věci jsou na svých místech
Obvodní soud pro Prahu 1 včera potvrdil, že krást se nesmí ani v případě, že ten akt sami zloději vydávají za politický protest. Politicky protestovat - nebo se dopouštět umělecké tvorby - na cizím majetku se prostě ve společnosti, která stojí na právu na soukromé vlastnictví, nesmí.
Causu Ztohoven a hradní vlajky všichni známe. Performeři sdružení ve skupině umělců Ztohoven vylezli na střechu Pražského hradu převlečení za kominíky. Sundali prezidentskou standardu a místo ní vyvěsili velké červené trenýrky - dokonalý symbol Miloše Zemana. Až do tohoto momentu šlo o podpory hodný výsměch aroganci prezidenta republiky, sázejícího na podbízení se buranům. Pak ovšem udělali páni umělci jednu zásadní chybu, po které jejich akce úplně ztratila lesk. Oni totiž tu prezidentskou standardu ukradli.
Obvodní soud je nejdřív poslal jen do přestupkového řízení, žalobce se ale odvolal a nakonec soud uložil trojici kominíků šestiměsíční podmínku s ročním odkladem. Původně jim hrozilo až tříleté vězení, takže trest je u dolní hranice sazby, nic krutého a nelidského. Páni umělci také musí zaplatit 55 tisíc korun za poškozenou střechu a lanko, a škodu za standartu, kterou znalecký posudek díky její opotřebovanosti ohodnotil na 8400 korun. A je to dobře, a i když nemám rád represi, tak je správné, že v této cause na viníky trest dopadl.
Politický protest může nabývat nejrůznějších forem, ale musí se zásadně vyhnout třem věcem: Násilí, krádeží a poškozování cizích věcí. Stejně tak umělecká tvorba je představitelná ve všech možných podobách - ale rozhodně nesmí být páchaná na cizím. Pokud s výrokem nesouhlasíte, napište mi adresu, kde máte nová vrata nebo fasádu, a já vám na ní s chutí přijdu v náhlém záchvatu umělecké kreativity nakreslit kosočtverec. A výrok soudu ukazuje, že přes (umělcům poměrně vlastní) představy o jejich nadřazenosti obyčejným lidem - neumělcům - nejsou občané jen kvůli tomu, že se prohlásí za performery, oprávněni krást. Hlasy, které se Ztohoven zastávají, dost dobře nechápu - tak obyčejně lidsky jim nerozumím.
Moje nepatrnost je samozřejmě ve srovnání s velikostí našeho pana prezidenta zcela zanedbatelná, přesto si dovolím malý příklad. Celoživotně si myslím, že by se měla legalizovat marihuana k rekreačním účelům. Spousta lidí se mnou nesouhlasí, a já proto - neb jsem díky svým aktivitám osoba veřejná - musím počítat s nadávkami, sprostými dopisy, pomluvami, odplivováním si přede mnou či odcházení z hospod, do kterých vstoupím. Represionisté a hlasatelé války proti drogám mají plné právo dát mi najevo své opovržení a vyjádřit nesouhlas se mnou. Ten nesouhlas je ale rozhodně neopravňuje k tomu, aby mi ukradli iPad. Použitej. Takže myslím, že rozsudek nad Ztohoven není nespravedlnost a potlačování svobody projevu, ale standardní reakce společnosti, která se brání tomu, aby se kradlo.
