Vynášení informací: Prošla by náměstkovi vrchního státního zástupce Šeredovi i vražda?
Když máte dostatečné krytí, můžete si dovolit cokoli. Státní zástupci se mohli pominout, když ve své paranoii obviňovali v průběhu policejní reorganizace kdekoho, včetně policejního prezidenta, z úniků informací. Nakonec bylo všechno jinak – zjistilo se, že roli hlavního práskače v celé kauze sehrál právě jeden z nich – náměstek vrchního státního zástupce z Olomouce Petr Šereda.
Byl to právě Šeredal, kdo vyzvonil bývalému detektivovi a dnes Babišovu zaměstnanci na MF Jiřímu Komárkovi lživou informaci o „brutálním úniku“ z jednoho policejního spisu ze strany policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Ten nelenil a nepodložená podezření následně vyslepičil České televizi.
Není to první případ, kdy si pustili hoši z hanáckého vrchňáku pusu na špacír. Ostatně kvůli únikům informací z kauzy Jiřího Čunka vyhodila někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká Iva Ištvana z jeho tehdejší (a nynější) funkce. Ten se pak vyznamenal, když spolu se svým náměstkem Pavlem Komárem a jak jinak rovněž se Šeredou vykládal bludy o spojení stamiliónů a nalezeného zlata v souvislostech s kauzou Jany Nečasové.
Zatímco Komárek je dnes trestně stíhán, Šereda je v pohodě. V rámci vyšetřování okolností okolo policejní reorganizace na něj podali poslanci parlamentní komise trestní oznámení za únik informací. Jak bývá na státním zastupitelství v posledních letech zvykem, trestní oznámení skončilo u jeho kolegů, tentokrát na Vrchním státním zastupitelství v Praze.
Jaké překvapení, když po měsíci „vyšetřování“ sdělil Marek Bodlák, další z řízků, kteří dnes ovládají klíčové posty veřejné žaloby, že trestné oznámení odkládá. „Nečekal jsem nic jiného – jak říká staré přísloví, pes psy nežere,“ konstatoval v této souvislosti poslanec Pavel Blažek (ODS), který jménem komise trestní oznámení podával. „A už vůbec jsem nedoufal, že by kdokoli z VSZ Olomouc řekl, jak to s úniky z jejich spisů do médií opravdu bylo. To by pak musel být závěr vyšetřování úplně jiný.“
Poslední šance, že bude Šereda za své práskání popotahován alespoň kázeňsky, vzala za své před pár dny, kdy tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství prohlásil, že na Šeredu nebude podána kárná žaloba. Podle Nejvyššího státního zastupitelství je najednou informování o postupech v rámci trestního řízení nezbytné a klíčové. „Při rozhodování NSZ zohlednilo hledisko nutnosti předávání poznatků mezi orgány činnými v trestním řízení, kdy by odlišný přístup mohl zamezit jakémukoliv informování,“ uvedl mluvčí NSZ Petr Malý.
Takže jednou je špatně, že v rámci represivních orgánů kolují informace, ještě k tomu lživé, a v jiném případě je to naopak hodnoceno kladně. Dělicí čára nepochybně vede podle toho, zda jde o stranicky prověřené kádry a zda jde o správňáckou věc – řečeno slovy Rudolfa Hrušínského – zda jde o pana prokurátora, nebo o soudruha prokurátora.
Stačí vzpomenout, za jaké nesmysly honil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Vlastimila Rampulu nebo Ištvan brněnského krajského státního zástupce Petra Coufala, kteří patřili k té „špatné“ partě. Šeredův případ navíc není ojedinělý. Sněmovní komise v závěrečné zprávě k reorganizaci policie zkritizovala olomoucké žalobce jako takové, protože v souvislosti s policejní reformou podle poslanců vypustili některé neověřené a nepravdivé informace. Podle komise tak aktivně vstoupili do politického života a porušovali zákon. Jenže oni patří k té správné partě, a tak je nejvyšší zametač Zeman podpořil.
Ti kovaní prostě mohou udělat cokoli, nepochybně by jim prošla i vražda. Pod současným vedením se státní zastupitelství změnilo v mafii, která ohrožuje spravedlnost a právní stát. Na Šeredově případu se ukazuje naléhavá potřeba systémové změny. Přesně v intencích Poslanecké sněmovny, která požaduje, aby trestní řízení vůči státním zástupcům vedl někdo jiný, například soudce.
