Melania, nebo Brigitte? Já volím Macronovou!
Nejdřív to vypadalo, že starší manželku nového francouzského prezidenta český národ vydýchá. Facebook se ale začíná plnit vtipy na její adresu, takže mi nedá, abych se jí nezastal.
K případnému konfliktu zájmů: Předem prohlašuji, že tento text píšu jako nezaujatý pozorovatel, a že rozhodně nemám o pětadvacet let starší milenku. Už jen z toho důvodu, že většina žen o pětadvacet let starších než já je už po smrti. Sám jsem takto starší milenky míval mezi dvacítkou a třicítkou, mezi třicítkou a čtyřicítkou jsem sjížděl (a bral si) vrstevnice, a mezi čtyřicítkou a padesátkou jsem sjížděl (a bral si) o generaci mladší holky. Takže když mne v padesátu přestal sex zajímat, měl jsem už v anamnéze všechny možné typy věkově nevyvážených vztahů
Co se ale stalo? Nejprve se nestalo nic, tedy až na to, že Američané zvolili svého nového prezidenta, a s ním do funkce první dámy i jeho o dvacet čtyři let mladší ženu Melanii. A nikdo ani nekvák, možná si jen pár chlapáků pomyslelo, že Trump je taky chlapák, protože má mladou. No a pak si zvolili nového prezidenta Francouzi, a s ním jako první dámu jeho o dvacet pět let starší manželku Briggite. Což vyvolalo vlnu přisprostlého zájmu, který už bohužel dorazil i do jinak tolerantního Česka. A tak na Facebooku čtu: „Každá stará matrona najde svého Macrona.“ HA HA HA. Případně: „Státy mívají první dámu, Francie bude mít první mámu.“ HA HA HA. Tyhle výsměšky jsou maloměšťácké, omezenecké, staromódní a především hloupé.
Žijeme v postmoderní době, kdy si svou roli může každý vybrat sám - dokonce i kandidát na francouzského prezidenta. Je volbou jedince, zda bude plnit tradiční roli chlapáka obletovaného ženami, kterým vládne, postmoderní roli citlivého muže, který u žen hledá porozumění a souznění duše, anebo zda se ten konkrétní jedinec na tu roli úplně nevybodne a nepřizná svoji homosexualitu. Žádná z těchto voleb není ani směšná, ani nesprávná, a především - vůbec není veřejná. Je těžce genderově nespravedlivé, když Trumpovi prochází mladší manželka, a Macronovi se vysmívají za starší manželku. Přitom tyhle věci by měly být - alespoň v tolerantním Česku - opravdu ponechávány bez komentáře. Obzvláště v situaci, kdy ty předsudky zcela zjevně nemají pravdu.
Každý muž - i ten nejtvrdší - totiž alespoň občas potřebuje zázemí a výslovné, důrazné přijímání od své manželky. To mimo jiné vytváří pocit domova. A když je ten chlap náhodou prezident, je varianta, kdy může se svou manželkou vést smysluplný rozhovor o svých pracovních starostech, nespornou výhodou. A takový pohovor zvládne fakt lépe než paní Trumpová paní Macronová.
Pokud se tedy podíváme na obě dámy prizmatem skutečnosti, že jsou manželky prezidentů velmocí, tak v této roli není legrační francouzská intelektuálka Briggite, nýbrž Trumpova striptérka Melánie odkudsi z Balkánu. Takže - já jako první dámu preferuji Briggite, i když už má svoje léta!
