Můžete si nahrávat jednání zastupitelstva obce nebo jednání Parlamentu ČR?
Dne 9. 5. jsem na Reflex.cz publikoval text „Může si občan na demonstraci, anebo když jej pokutuje, natáčet policistu?“, který se setkal s relativně početným čtenářským ohlasem. Nicméně podnítil i několik dalších navazujících užitečných otázek, jež si dovolím nyní ve stručnosti zodpovědět. Angažovanější čtenáři se dotazovali, zda můžeme natáčet i jednání zastupitelstva obce (nebo kraje či jednání Parlamentu ČR) i bez souhlasu zastupitelů.
Nutno na úvod zdůraznit, že zasedání zastupitelstva (či Parlamentu) jsou ze zákona veřejná! Neveřejná jsou jen jednání rady města (obce, kraje) a neveřejná jsou i jednání vlády ČR.
Na zastupitelstvech se rozhoduje o zásadních veřejných záležitostech ve veřejném prostoru a přirozeně ve veřejném zájmu. A protože o peníze jde až v první řadě, v mnoha případech se tam rozhoduje o veřejných penězích, což si určitě zaslouží bedlivou veřejnou kontrolu. Včetně možnosti pořizování audio- či videozáznamu z takových jednání.
Pozor, města musí, z důvodu právní jistoty, ještě před zahájením jednání upozornit účastníky jednání zastupitelstva, že budou, respektive mohou být nahráváni. Pokud se tak někde na zastupitelstvech nedělo, šlo o nesprávný procesní postup.
V souvislosti s tématem bych rád zmínil jeden relativně starší, avšak stále zajímavý a poučný judikát.
Městský soud v Praze se již v roce 2011 vyjádřil k (dříve) kontroverzní otázce pořizování zvukových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce občany, kde mj. uvedl: Jednání zastupitelstva obce je podle obecního zřízení veřejné, což se týká všeho, co se v průběhu tohoto zasedání odehraje, tedy včetně případných proslovů či jiných projevů soukromých osob, tedy těch, které nejsou členy zastupitelstva obce a ani jinak nejsou spojeny s fungováním obecní samosprávy.
Soud dále výstižně pokračoval: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy.
Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu. Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR, a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že by jednání některé z osob označily za přestupek.
Poučení z této causy je jasné, pokud by na vás při nahrávání zastupitelstva někdo – ať již zastupitel, či spoluobčan — zavolal Policii ČR, ta by v této věci neměla konat!
A můžete si tedy zastupitelstvo natáčet dále.
Podtrženo a sečteno: Můžeme si natáčet (ať již ve formě zvukového, či obrazového záznamu) jednání zastupitelstva obce i bez souhlasu zastupitelů. V natáčení vám nemohou legálně zabránit ani pracovníci obecního úřadu či městská (obecní) policie.
Dále pak se objevil rozumný a logicky navazující dotaz, zda nahrané záběry anebo fotky (například policistů, o nichž jsme psali 9. 5. 2017, nebo zastupitelů či poslanců) lze i zveřejnit? Tedy třeba na sociálních sítích typu Facebook či Twitter, anebo video umístit na populární YouTube či jinam na internet?
Ano, přiměřeně i to lze, například na Facebooku a jinde na internetu, viz stanovisko též MVČR:
Pořizováním záznamů lze také kontrolovat výkon veřejné moci. Záznamy pak lze poskytnout k využití Generální inspekci bezpečnostních sborů, kontrolním orgánům policie, sdělovacím prostředkům nebo je zveřejnit na internetu, případně i na některé ze sociálních sítí.
(Stanovisko odboru bezpečnostní politiky MV k pořizování záznamů policistů při výkonu služby, 2014)
Samozřejmě ale není možné záběry nějak denunciačně upravovat (například vulgárně zesměšňovat policisty či vkládat poslancům do úst, co neřekli). Pro informační komplexnost nutno ovšem dodat, že politici mají dle judikatury i doktríny zúženu míru ochrany osobnosti a musí mj. strpět větší míru satirických zásahů, ale to je již námět na jiný článek.
Autor je právník a VŠ pedagog.
