Kauza úniků z policejních spisů aneb Ištvanovo vrtění psem
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prošetřuje rozsáhlou kauzu úniků z policejních spisů, v níž bylo zatím zadrženo asi dvacet lidí. Hlavní postavou je bývalý elitní policista, jenž podle obvinění přinejmenším od roku 2009 využíval svých kontaktů, které získal jako příslušník ÚOOZ, a jenž po odchodu od policie jako šéf bezpečnostní agentury nabízel krom běžných služeb i nákup neveřejných informací z policejních evidencí a konkrétních informací z probíhajících trestních řízení, například informace o nařízených odposleších a plánovaných prohlídkách. Kromě něj uvízli v síti i někteří podnikatelé, včetně brněnského člena ANO Davida Rusňáka, či bývalého příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Zatím je předčasné o celé akci vyslovovat nějaké sáhodlouhé soudy, přesto určité závěry je možné učinit již nyní. Úniky z vyšetřovacích spisů jsou skutečně metlou. Že se najde dost policistů, kteří jsou ochotni spolupracovat s těmi, proti nimž mají jinak bojovat, je bohužel fakt. Otázkou je, jaké důkazy proti dotyčným existují. Stačí připomenout blamáž s „brutálním únikem informací“, z něhož VSZ v Olomouci nařklo policejního prezidenta.
Probíhající vyšetřování je navíc již druhý případ, kdy kauzu vyšetřuje Národní protidrogová centrála, ačkoli je to zcela mimo její působnost a zaměření. Po reorganizaci policie, která proběhla loni v létě, má mít pravomoc vyšetřovat kauzy v řadách policie pouze GIBS. Výjimkou doposud byla kauza Beretta, jež se rozběhla už před sloučením policejních útvarů. Berettu, jež se také týká úniků z policejních spisů, dozoruje pro změnu Vrchní státní zastupitelství v Praze. To, co se v případu Beretta stalo výjimkou z pravidla, stává se tak pravidlem.
Opět tak byla opomenuta GIBS, která jako jediná je oprávněna vyšetřovat trestné činy policistů. Kolik drogové trestné činnosti uplyne policistům mezi prsty, když se budou muset věnovat únikům informací? Nastává tak stejná situace, jako když se ÚOOZ pod neblahým Šlachtovým vedením začal věnovat korupci, kterou neměl v náplni práce, zatímco mu pod rukou utíkaly kšefty s pančovaným lihem, jež vyústily v desítky úmrtí.
Ten zásadní problém ale leží někde jinde. VSZ ve svém oficiálním vyjádření neuvedlo žádné jiné informace, než že probíhá realizace v rámci NPC Policie ČR pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a ve spolupráci s Krajským státním zastupitelstvím v Brně spočívající v únicích informací z trestních řízení a policejních databází.
Přesto dobře informovaní novináři blízcí „policejním zdrojům“ už mají informace o tom, kdo je obviněn a co je součástí obvinění. A to již ve chvíli, kdy se dotyční a jejich obhájci teprve seznamují se sdělením obvinění. A v tom je jádro pudla. Dělá si z nás Ištvan a jeho prokurátoři srandu, když na jednu stranu vyšetřují úniky informací a na stranu druhou od nich cíleně utíkají informace jako cedník?
Není to pochopitelně první případ. Už několik let přes spřátelené novináře unikají od počátku trestního řízení informace, jež mají podporovat policejní verzi případu. A to bez toho, aby to kohokoli ze státních zástupců vzrušovalo. Přitom vysvětlení je jenom dvojí. Buď informace do médií pouštějí rádobyelitní policisté, kteří, bůh ví proč, požívají takové důvěry státních zástupců, anebo sami státní zástupci. To je onen zásadní zlořád, který doprovází úniky informací z trestního řízení. A to za blahovolného přihlížení Ištvana a jeho poskoků, ne-li za jejich přímé účasti. To ostatní je jenom vrtění psem.
Autor je redaktorem webu Česká justice
