Lidé se složili nemocnému chlapci na léčbu, evropský soud ji zamítl. Jeho verdikt je absurdní
Příběh britského kojence Charlieho Garda obletěl svět a vyvolal málokdy vídanou vlnu solidarity. Jedenáctiměsíční syn Britů Chrise Garda a Connie Yatesové trpí vzácnou mitochondriální poruchou, podle britských lékařů nevyléčitelnou. Do případu se ale vložila americká nemocnice, jež za podpory Donalda Trumpa či papeže Františka nabídla dítěti experimentální léčbu. Evropský soud pro lidská práva, ke kterému se rodiče obrátili, se však za převoz malého pacienta stejně jako britské soudy nepostavil.
Charlie Gard byl hospitalizován v londýnské dětské nemocnici od svých osmi týdnů. Nemoc, která u něj propukla vlivem nešťastné genetické mutace, se nazývá Syndrom vyčerpání mitochondriální DNA (MDS) a projevuje se fatálním nedostatkem energie ve svalech, ledvinách a mozku.
Léčba jinde zabrala
Celý případ si v Británii vysloužil pozornost veřejnosti již v lednu, kdy Charlieho rodiče žádali o podporu na jeho léčbu prostřednictvím crowfundingové kampaně. V té se jim podařilo vybrat těžko uvěřitelných 1,3 milionu liber (asi 37 milionů korun), jež jim po menších částkách zaslalo celkem více než 80 tisíc lidí. Vysoká částka byla zapotřebí na bezpečný převoz dítěte přes oceán a následnou léčbu nabídnutou nemocnicí ve Spojených státech. Konkrétní zařízení, ve kterém mohl být Charlie léčen, odmítla americká vláda kvůli medializaci případu jmenovat.
Britští lékaři se však již v lednu stavěli proti další snaze jej udržovat při životě. Další pokusy o léčení by podle nich byly pro dítě zbytečným trápením a radši by mělo důstojně zemřít. Jejich kolegové z USA jsou naproti tomu přesvědčeni, že stojí za to Charliemu aplikovat tzv. nukleosidovou bypassovou terapii, která již osmnácti pacientům, leč ne v tak kritickém stavu, pomohla.
Poté, co se rodičům podařilo na zaplacení terapie získat finance, se obrátili na Evropský soud pro lidská práva. A to proto, že britské soudy pokaždé potvrdily stanovisko londýnských lékařů, jinými slovy nařídily Charlieho v blízké době odpojit od přístrojů. Až k evropskému soudu se obraceli s očekáváním, že případ zvrátí a povolí kojence převézt do Ameriky. To se však nestalo, soud v záležitosti jakkoli intervenovat odmítl a potvrdil britský verdikt, přestože by léčba Británii ani EU nic nestála, jelikož peníze na ni už byly vybrány.
Zbytečná ztráta naděje
Toto rozhodnutí padlo 27. června, Charlie měl být odpojen od přístrojů tři dny na to. Chris a Connie u britských lékařů ještě vyprosili možnost strávit se synem poslední dny života, a tak dostal Charlie ještě trochu času navíc. V tu dobu už se do situace vložil prezident Trump, který potvrdil, že USA udělají vše pro to pacientovi pomoci. Ve prospěch pokračování v léčbě se vyjádřil i papež František, zároveň s tím nabídla Vatikánem zřizovaná nemocnice v Itálii, že bude Charlieho držet při životě, než se podaří převoz do USA legislativně a technicky zařídit.
Naopak na stranu britských doktorů se postavila premiérka Theresa May, většina ostrovní veřejnosti je ale patrně proti ní. Na demonstraci před Buckinghamským palácem se na Charlieho podporu sešly tisíce lidí. Jeho rodiče před pár dny vyslovili přání, aby si mohli syna na poslední chvíle vzít domů. Ani to jim nebylo nemocnicí povoleno, přestože takové přání v případě nevyhnutelnosti Charlieho smrti deklarovali již od začátku.
Na Charlieho případu se samozřejmě mohl leckdo přiživit, ostatně jako na všech podobně silných virálních příbězích. Ve výsledku se v něm ale každopádně promítá jedna z největších výhod digitální propojenosti světa – možnost přispívat rychle a ve velkém počtu na dobrou věc.
Přestože by pravděpodobnost chlapcova vyléčení v Americe nebyla zdaleka stoprocentní, nemá sebemenší smysl se o něj v této situaci nepokusit. Peníze jsou k dispozici, špičkoví lékaři rovněž a u každého lidského života by mělo platit, že dokud je šance na jeho záchranu (a ještě k tomu to nikoho nic nestojí), nemá se házet přes palubu. Přesně to bohužel udělal Evropský soud pro lidská práva.
