Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. Zdroj: Profimedia.cz

Kojení na veřejnosti – ano, či ne? Koj, avšak zůstaň člověkem

Petr Kolman

Paní Tereza si stěžuje na sociálních sítích: Jsem kojila v metru našeho broučka a to byste nevěřili, jak na mne všichni blbě čuměli. Paní Natálie si o čtrnáct dní později stěžuje na Facebooku uživatelkám: Kojila jsem našeho milovaného broučka a to byste nevěřily, jak okolo mne všichni hloupě odvraceli hlavy. Kojení je snad normální, ne, holky? A pak se v tom vyznejte, paní Müllerová, podotkl by patrně legendární Josef Švejk.

Co má tedy okolí, milé matky, vlastně dělat? Veřejné kojení je jistě velkým tématem bez jednoznačného řešení.

Kojení mateřským mlékem je relevantním způsobem, jak v novorozenci vybudovat a posílit imunitu a ochránit ho před nemocemi. Déle kojené děti jsou například méně náchylné k různým chřipkám a virózám. Kojení má údajně mj. i kladný vliv na zlepšení inteligence dítěte, jak uvádějí některé vědecké práce.

Nicméně nejedněm z nás se „kojící magie“ naprosto vytrácí ve chvíli, kdy žena na veřejném prostranství se zcela bez jakýkoliv zábran rozhodne dát „papat“ svému děcku.

A to naprosto bez ohledu na to, kolik je kolem lidí, a zejména jak moc se při tom ta žena odhaluje.

Trend – koj si, kde chceš – navíc v poslední době také posilují a popularizují různé celebrity (respektive pseudohvězdičky), které umisťují hlava nehlava na internet a sociální sítě fotografie (či dokonce videa), na nichž krmí své dítě bez jakéhokoliv zřetele na okolí. Jsem matka – mohu si dělat, co chci!

Budu kojit, i kdyby dolary (či eura) z nebe padaly. Budu kojit, i kdyby vedle stála třeba britská královna nebo prezident Ruské federace Putin, mně je to vážně jedno! Podívejte se, já přece kojím. A je vymalováno.

Kojení je určitě zdravé, prospěšné, svým způsobem i krásné, dozajista je to přirozené (respektive nejpřirozenější) spojení matky s dítětem.

Nicméně, mám patrně starosvětský názor, že k jeho realizaci (jako vysoce intimní věci) na veřejnosti by se mělo přistupovat opravdu rozumně. A především s vážným respektem k okolí.

Jak říká jeden můj kamarád soudce v nadsázce: Koj, ale zůstaň člověkem!