Lidovci se lekli a stáhli své kalhoty ještě daleko od brodu. A je nyní ve hvězdách, jak lidé ohodnotí jejich „obnažená kolena“
Sen o třetí velké síle, která by vedle hnutí ANO a ČSSD hrála na české politické šachovnici mocenskou extraligu, se velice rychle rozplývá. Vedení KDU-ČSL odpískalo volební koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) a vyzvalo jej, aby jeho zástupci šli do voleb jako kooptované osobnosti na formálně „ryze“ lidoveckých kandidátkách. Do volebního klání sice ještě chybí nějaké tři měsíce, ale je patrné, že lidovci stáhli pomyslné kalhoty ještě před brodem. A je teď otázkou, jak jejich předčasný striptýz ohodnotí voliči a jak jej budou lidovečtí předáci schopni veřejnosti vysvětlit.
Důvod, proč se chystá změna konstrukce volební kandidátky, je zřejmý. Podle předvolebních průzkumů nemá společná koalice potřebnou desetiprocentní podporu. Můžeme tady do omrzení vypočítávat a poukazovat, jak jsou tyto průzkumy (historicky a neustále) nekvalitní a realitě neodpovídající. Přesto velká část lidí v lidoveckých útrobách se lekla a zatáhla za záchrannou brzdu. Chtějí mít raději své malé jisté cosi (protože nově už by jim stačilo získat jen 5 procent) než možné mlhavé větší něco. Nebo taky nic.
Zklamaným reakcím řady představitelů STAN se pak nelze divit. A nebude se možné divit ani v případě, když se příští týden rozhodnou prásknout dveřmi a jít vlastní cestou.
Jistě, lidovečtí šéfové hned začali zdůrazňovat, že Starostové povedou šest kandidátek, budou mít osm druhých míst a na podmínkách organizace a financování kampaně se nic nemění. Na první pohled to skutečně vypadá jako velkorysé řešení. Problém je ale v té vzájemné důvěře ve společný projekt. Tato důvěra se zakymácela hned při prvním větším průvanu. A to lidsky může moc hodně mrzet a pálit, tedy kulantně řečeno.
Část lidoveckých voličů a straníků se obávala, že by jejich partaj mohla opět skončit mimo útroby Poslanecké sněmovny. Stejně jako v letech 2010 až 2013. Ze stádia politické klinické smrti ji přitom zpět k výšinám a vzkříšení vyzdvihlo především duo Pavel Bělobrádek a Marián Jurečka. A to tím, že vsadilo na jiný politický styl a oprostilo se od tradiční strejcovské ukecané politiky. Byli to především oni, kdo stranu zdvihli a přilákali zpět voliče, ale vedení v regionech vesměs zůstalo. A teď jim ti tradiční a služebně letití krajští tajemníčci a chytráci poradili, že je potřeba od Starostů utéci nebo respektive se od nich nenechat stáhnout ke dnu.
Podtrženo sečteno. Vše, o co se snažili protivníci KDU-STAN, nakonec udělali lidovci sami. Nechali se vycukat pár průzkumy a stáhli kalhoty daleko od brodu. Zda bude pohled na pomyslně „obnažená kolena“ jejich voličům stačit, je ve hvězdách. Krach plnohodnotné koalice je totiž marketingový průšvih, který se bude mnoha lidem velice těžko vysvětlovat. Jistě, KDU-ČSL si tím zachrání své politické přežití, ale při nějakých 7-8 procentech volebního zisku si na víc než 15 křesel ve sněmovně strana nesáhne. Díky tomu sice nemusí Andrej Babiš ovládnout sám sněmovnu, ale s takto malou silou toho lidovci příliš nezmůžou. Navíc budou muset čelit uštěpačným poznámkám, aby to nakonec náhodou nebyli opět oni, kdo udělá vše pro účast v příští vládě. A třeba i s Andrejem Babišem.
Strach z předvolebních průzkumů není známkou sebedůvěry, ale nejistoty a může být i předzvěstí prohry. Nejhorší na tom je skutečnost, že za tímto harakiri nestálo nic jiného než pár mimořádně zfušovaných průzkumů. Půlka národa se nyní opaluje u Jadranu či Máchova jezera a nemá o nich ani ponětí. Až se vrátí zpět z dovolené, zjistí, že buď někdo odvedl mimořádně dobrou likvidační PR práci, nebo propadnou skepsi, protože si uvědomí, že se nic nezměnilo a ztratili alternativu, kterou chtěli na podzim volit. Anebo k volbám nepůjdou vůbec.
