Kdepak ty ženy jsou? Všichni o tom hovoří, ale něžnému pohlaví se do politiky pořád nechce
Všechny politické strany před každými volbami hovoří o tom, jak důležitou roli hrají na jejich kandidátkách ženy. Některé, jako ČSSD, si k tomu samy vytvořily různé podmínky, které mají splnit. Další jsou v tom až fanatické, například Strana Zelených. Jenže skutek utek. Nic se v podstatě za posledních 15 letech nezměnilo. Žen je v politice málo a ani po říjnových volbách jich nebude víc. Navíc to všechno provázejí absurdity. Stačí se podívat na kandidátky do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny.
Do voleb, které se uskuteční 20. a 21. října, kandiduje celkem 7533 osob. Z toho je 2155 žen, tedy přesně 28,61 procent. Jenže chybí u toho celá mladá generace, protože zástupkyň něžného pohlaví do 29 let jsou pouhá tři procenta. A to je skutečně hodně málo.
Dochází u toho i ke zjevným absurditám. Zde jsou některé z nich:
ČSSD si dala do stanov strany, že chce mít na kandidátkách 40 procent žen. Podívejme se ale, k čemu to vedlo. Lépe řečeno nevedlo to k vůbec žádné změně. Pouhé dvě ženy vedou kandidátky sociálních demokratů do říjnových voleb. Jsou to ministryně Michaela Marksová a Markéta Wernerová. Jenže regionů je celkem 14. Neuvěřitelná situace pak nastala na jihomoravské kandidátce sociální demokracie, kterou vede premiér Bohuslav Sobotka, který se o více žen v politice dlouho zasazoval – na prvních 7 místech jeho kandidátky jsou ale pouze muži. Takže s velkou pravděpodobností nebude za tento kraj zvolena žádná žena. Mohli bychom tomu říkat i podvod na voliče.
ČSSD ale překonávají „skuteční“ chlapi – Piráti. Ti nemají žádnou ženu v čele kandidátek. Zřejmě vycházejí z toho, že pirátství bylo chlapské řemeslo. Je to ale ostuda. Pokud byste ovšem čekali, že alespoň u některé strany se to přiblíží paritě, což by odpovídalo složení společnosti, tak na to rychle zapomeňte.
ODS má na čele kandidátek jen dvě ženy – Janu Černochovou a Ilonu Mauritzovou. TOP 09, která do televize a jiných médií hodně často posílá svoji mladou místopředsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou, má překvapivě jedinou lídryni na prvním místě. A tou je politická uprchlice Kristýna Zelienková, která opustila Babišovo hnutí ANO. Zvláštní je, že před čtyřmi lety kandidovala ve středočeském Berouně, teď ve Zlínském kraji.
Zelení, kteří mají malou šanci dostat se do sněmovny, o genderové politice často a hlasitě hovoří, ale na vrcholu svých kandidátek mají jen 4 ženy. Poměr 10:4 pro muže moc genderově vyrovnaně nevypadá. Lepší je proto někdy o některých věcech mlčet. Starostové a nezávislí mají také čtyři ženy na prvním místě kandidátek a to samé udělalo Babišovo hnutí ANO 2011. Z velkých stran je na tom z tohoto pohledu nejlépe, i když samozřejmě ne úplně dobře.
Určitým překvapením je KSČM. Ta má sice jen dvě lídryně kandidátek (jednou z nich je kovaná stalinistka Marta Semelová v Praze), ale má v popředí svých seznamů více žen než ostatní. Je zvláštní, že něco takového dělá extrémistická strana, a ne demokratické spektrum politické scény. Ve stávající sněmovně je 40 žen, takže přesně 20 procent. Už dnes víme, že do budoucna se to nezmění, protože na současných kandidátkách není v popředí tolik žen, aby to mohlo být jinak. Strany výrazné ženy systematicky nevyhledávají a některým je to úplně jedno.
Nepodporuji kvóty, aby bylo více žen v politice pomocí nějakých předpisů. Samy ženy se musí k tomu rozhodnout. Takto nás ale čekají další roky převážně mužského politického světa. Že by to byla nějaká zábava, to tedy ne.
