Nesmějme se důchodcům bojujícím o máslo!
Řada serverů uveřejnila záběry z front na máslo v akci, kde senioři bojují o kostku o pár korun levnějšího másla. Tahle videa baví internet — přitom jsou takové bitvy spíše svědectvím o tom, že být starý není žádná legrace a že evropská společnost vlastně neví, co se seniory dělat.
Bouře kolem zdražení másla jsou dostatečně známé, netřeba je popisovat. Od minulého roku zdražilo máslo o víc než padesát procent a jeho cena vyvolává dojem, že poleze ještě nahoru. V této situaci řetězce občas máslo zlevní o několik korun — a ve frontách na takové zlevněné máslo pravidelně vídáme staré lidi, co berlemi doslova bojují o kostku mléčného tuku. Když vidím diskuse pod těmi videi na webu, mám pocit, že pisálkové zesměšňující seniory bojující o máslo nejspíše nikdy nezestárnou.
Celá věc totiž má dvě roviny: Jednak je to rovina čistě finanční, touha ušetřit pár korun. Druhak je to ale něco mnohem důležitějšího a podstatnějšího, než je úspora několika kaček — bez ohledu na to, že důchodci jsou na tom opravdu blbě a že jim prospěje i ušetřená pětikoruna. Druhý aspekt bojů o máslo je, že všichni — i senioři — potřebujeme malá vítězství.
Pro každého z nás je mimořádně důležité pro jeho psychickou pohodu a stabilitu, aby si zažíval svá malá drobná vítězství. Takové ty trumfy jako vydělat peníze navíc, něco nedostatkového sehnat, přinést nečekaně domů něco dobrého a důležitého, zvítězit v drobném konfliktu s kolegou v práci — prostě vítězit. Ne velké životní úspěchy, ale maličkosti nakonec rozhodují o tom, zda byl den dobrý, či nikoliv.
A teď se podívejme na situaci, v níž je řada starých lidí, především těch, kteří se jako pisatel těchto řádků nezmohli na žádné potomky. Takový člověk bere mizerný důchod, jenž mu postačuje při troše skromnosti na základní potřeby, a jinak je jeho život jedna velká poušť. Má-li penzista děti a pokud možno i vnoučata, žije tak trochu skrze ně. Jejich vítězství jsou jeho vítězstvím, jejich úspěchy jsou jeho úspěchem, protože přece vítězí jeho geny! Takže stáří není tak beznadějné, jak by se zdálo.
Pokud je ovšem senior bezdětný, je situace výrazně komplikovanější a těch drobných radostí, malých úspěchů, se najednou bolestivě nedostává. Ale senior je potřebuje stejně, jako když byl mladý. A tak jednou z mála možností, jak získat pomyslné body, jak být první, už najednou není úspěch v práci či koupě drahého automobilu, ale nákup nějaké základní potraviny za výhodnou cenu. Když senior v supermarketu takové máslo nakonec ve frontě vystojí, je to jediný hmatatelný úspěch, který ho ten den či týden potká. Jednou z mála možností, jak si dokázat, že je pašák, je sehnání toho momentálně nedostatkového levného másla.
Takže prosím všechny, kdo se těm bitvám důchodců o máslo vysmívají, o odpověď na jednoduchou otázku: Jak myslíte, že na tom budete ve stáří vy?
