Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: ČTK/AP/Darko Bandic

Otazníky kolem migrace: Na co by se politicky korektní člověk dnes neměl ptát

Petr Kolman

Zdá se, že Evropa a EU jsou na rozcestí. Bude budoucnost patřit multikulturalitě a globalizaci, anebo naopak příští roky přinesou obnovu evropských národních států?

S otázkou globalizace vs. národní státy souvisí samozřejmě i zesílená vlna migrace, s níž se EU potýká především od roku 2015. Nynější migrační vlna je patrně v Evropě mj. částečně způsobena a posílena tím, že byly hranice EU po dlouhou dobu otevřené (to zní pozitivně), anebo naopak velice špatně hlídané (to zní negativně).

I na tomto minipopisku situace otevřené versus špatně hlídané mj. vidíme, jak je vše ukryto v jazyce.

Ten, kdo popisuje situaci (lhostejno, zda je to Brusel, Hrad, Okamura, Kreml, Berlín, univerzitní profesor, Babišova nebo Bakalova média, či kdokoliv jiný), má z povahy vždy převahu nad tím, kdo je příjemcem informace. Stejně jako ji má útočník, jenž vás nenadále přepadne v parku, on si vybírá místo a čas.

Dále navazuje otázka, zda zesílená migrace do EU (Česku se zatím vyhýbá, ale nic nemusí trvat věčně) je projevem neschopnosti, anebo úmyslem evropských elit?

Nejsa politikem si mohu položit otázku, zda by k ní v takové míře docházelo, kdyby ve vedení EU, respektive vůdčích národních států, které udílejí směr EU, nestály dnešní elity (zejména Angela Merkelová), či je to z globálního pohledu vlastně lhostejné. A davy uprchlíků (to zní pozitivně) či nelegálních migrantů (řečeno negativním slovníkem) by se sem valily tak jako tak?

Může si za to Evropa sama?

V této souvislosti mi přijde vhodné připomenout dřívější slova Alexandra Vondry (ODS), že za příliv uprchlíků si může Evropa (respektive EU) do značné míry sama.

Nejednotnost evropských imigračních zákonů a přílišná otevřenost řady zemí jsou (nejen) podle něj lákadlem přitahujícím lidi, kteří ve svých zemích nebyli a nejsou v ohrožení života. Vondrova slova z roku 2015 jsou podle mého soudu v zásadě platná dodnes.

Jsem rád, že většina českých rozumnějších politiků si uvědomuje, že většina uprchlíků je tzv. ekonomických, a nikoliv politických, spadajících pod režim azylu plynoucího z mezinárodního práva. Opakuji, jde o fyzické osoby motivované většinou ekonomicky, tj. jde o nebožáky (řečeno pozitivním slovníkem) či individua (opět zrcadlový negativní slovník), kteří de facto kočují za lepším výdělkem. A to ať už v podobě evropských mezd, nebo relativně stále štědrých sociálních dávek.

Jsou Češi větší rasisté než ostatní evropské národy?

Rozčiluje mne, že někteří čeští rozumbradové s oblibou poslední roky hlásají: Podívejte se na Němce či Francouze, jak s migrací nemají problém, a naopak Češi a Moravané jsou „zaprděnci“, neumějí přijmout pár desítek či stovek uprchlíků. Dokonce i naše vláda je proti kvótám, neslýchané, aby takhle někdo postupoval v 21. století, ve století multikulturnosti.

V souvislosti s tímto otazníkem mi na mysli vyvstává trefný výrok exprezidenta Václava Klause: Rozdíl mezi malými a velkými zeměmi je v pohledu na migraci zásadní. Pro malé země je hrozba masové migrace něčím úplně jiným než pro země velké. Ty by si toho měly být vědomy, ale bohužel nejsou. Že zde Klaus měl na mysli především naše úhlavní německé sousedy, o tom není nutno vážněji dumat.

Dlouhodobě mám za to, že Češi a Moravané v drtivé většině nejsou žádní rasisté a xenofobové. Vždyť u nás žije přes půl miliónu cizinců. To, že máme z uprchlické vlny zcela racionální a odůvodněný (tu větší, tu menší) strach, je naprosto přirozená vlastnost (notabene, jež našim prapradědům a praprabábám v minulosti pomohla úspěšně přežít).

Proto prosím některé planě moralizující příslušníky intelektuální elity (výslovně je zde nechci jmenovat, abych nepřiléval oleje do ohně a též jim nedělal další reklamu), aby neprohlubovali příkop ve společnosti opakovanými hloupými výroky o tom, že jsme větší rasisté než okolní národy. Není to pravda.