Spoutat ruce a nohy vládě bez důvěry je sice možná netradiční, avšak lepší lék dnes nenajdem
Kdo pozorně sleduje české politické divadlo, tak asi zachytil návrh z dílny ODS, aby se Babišově (či kohokoliv jiného) případné vládě bez důvěry formou zákona „svázaly ruce“. Navrhovaný zákon by například zakázal takovým „nedůvěryhodným“ vládám nominovat své příznivce do zpravodajských či bezpečnostních složek.
ODS chce omezující zákon předložit na první schůzi dolní parlamentní komory, což je logické, čím později by tak učinila, tím méně by to mělo smyslu a užitku. Občanští demokraté uvažují celkem racionálně, kabinet Andreje Babiše či někoho jiného jím dosazeného z hnutí ANO by mohl relativně dlouho působit bez důvěry PS PČR. Notabene mnozí ještě pamatujeme na tzv. Rusnokovu vládu.
Je interesantní sledovat reakce ostatních „nebabišovských“ partají. Kdo by čekal, že se sjednotí v boji proti ANO, čeká zatím marně. Autora této glosy trochu překvapil komentář lídra STAN pana Jana Farského. „Obecně vítáme opatření proti tomu, aby tu nějakou dobu nevládla vláda bez důvěry. Ale hasíme požár, který vznikl na úplně jiném místě. Kdyby se prezident držel ústavních zvyklostí, tak by taková situace vůbec nemusela nastat,“ řekl médiím zmíněný J. Farský.
Když se zamyslíme nad slovy předáka STAN, tak nás musí pravděpodobně napadnout, zda jeho hnutí není jen hnutím do dobrého počasí. Obecně moralizovat nad (ne)počínáním prezidenta republiky je sice hezké, ale to nám nesmí zrovna pršet do chalupy.
Návrh ódéesáků by bylo sice možné za normálních okolností vnímat jako krapet subSTANdardní, nicméně za aktuální situace, když jsou politické karty rozdány tak, jak jsou, zatím nikdo s ničím lepším, než je citovaná iniciativa „modrých“, nepřišel. Ale podívejme se na „Rudou věc Makropulos“, tedy na české komunisty, ti se k akci ODS postavili jako chytrá horákyně.
Předseda jejich poslaneckého klubu a parlamentní veterán Pavel Kováčik na vrub zmíněného návrhu ODS pravil: „… že by sněmovna spíš měla vyzvat vládu usnesením, aby nepostupovala nestandardně. Omezení ze zákona bych zvažoval.“ Velmi opatrné, i naivnější občan tam cítí pootevřená politická vrátka – nabídne-li nám Babiš nějaké posty či jiné protislužby, rádi omezující zákon nepodpoříme, a naopak. Inu, zvažujeme.
Ale abych zmíněným STAN a KSČM nekřivdil, obdobně vyhýbavě či alibisticky se k návrhu postavily i další opoziční antibabišovské partaje. A že jich nyní je.
Závěr
Pakliže to „opoziční“ strany a hnutí myslí s odporem vůči ANO doopravdy, notabene většina z nich to voličům v předvolební kampani slibovala, tak by měly táhnout za jeden provaz a rozumný návrh ODS podpořit. Jen dodávám, že ODS by tento zákon nic navíc oproti ostatním parlamentním stranám nepřinesl, takže je hloupé jej blokovat jen kvůli tomu, že nenapadl zrovna nás.
Zopakujme si, vláda bez důvěry se nesmí stát v ČR pravidlem a zmíněný návrh z kuchyně Fialovy strany by sice nebyl všelékem, ale vzal by vítr z plachet politického pletichaření, pardon, různých „tvůrčích přístupů“ k ústavě.
Autor je právník a publicista
