Německo v křeči: Padne Merkelová? Jednání o vládě krachují, strany rozděluje i otázka migrace
Přestože německá kancléřka Angela Merkelová v září poměrně jasně vyhrála volby a snaží se sestavit svoji další vládní koalici, vůbec se jí to nedaří. Místní média hovoří o „pohaslé hvězdě“ a dokonce nevylučují, že jedna z nejvlivnějších političek světa padne. Až teď se ukazuje, že Německo je vnitřně rozložené především v pohledu na migraci, či další osud Evropské unie, která se ne a ne reformovat.
„Je to politické zemětřesení, které uvrhává celý politický systém v Německu a také Evropskou unii do hluboké krize, možná dokonce do státní krize,“ napsal Christoph Seils na serveru politického měsíčníku Cicero. Podle něj se teď Merkelová musí obávat o svou funkci předsedkyně vlády i šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Jako „triumf nedůvěry,“ jenž naruší vážnost celého Německa, vnímá nezdar rozhovorů Armin Käfer z deníku Stuttgarter Zeitung. Vinu za krach jednání nelze podle něj nikomu jednoznačně přiřadit, bezprostřední škody ale prý nejvíce dopadnou na Merkelovou. Místo čtvrtého funkčního období v pozici kancléřky je nyní na odvolání, napsal Käfer.
Až teď se například ukazuje, jak významný byl vstup antiuprchlické a antiislámské Alternativy pro Německo (AfD) do parlamentu. Otázka masové nelegální migrace totiž rozdělila německou společnost i některé strany daleko více, než se zdálo před volbami.
Merkelové CDU a zvláště její letitý spojenec z Bavorska (strana CSU) tlačí na to, aby Německo omezilo příjem migrantů na 200 tisíc lidí ročně a navíc pořád zpřísňovalo imigrační zákony. To, o čem kancléřka Merkelová kdysi nechtěla ani slyšet, se stalo realitou. Pravicové strany se totiž bojí, že kdyby došlo až na předčasné volby, přebere jim další voliče AfD.
Jenže Zelení, s kterými Merkelová o vládě zatím vyjednávala (společně s liberální FDP), dlouhodobě prosazují silná práva migrantů a multikulturní společnost. Nechtějí limit 200 tisíc osob za rok a naopak tlačí na slučování rodin imigrantů, což by přivedlo do Německa rychle a oficiálně další statisíce lidí, z nichž část není možné nijak ověřit. A to je zase bezpečnostní riziko, zejména pokud pocházejí ze Sýrie, Iráku, Jemenu či Afghánistánu.
Zcela protichůdné názory mají strany vyjednávající o možné německé koalici i na otázky životního prostředí. Zástupci pravice a liberálové začali výrazně brzdit ve svých záměrech kdy a jak uzavřít německé uhelné elektrárny, jak rychle přejít na obnovitelné zdroje energie i další věci. Obávají se, že to negativně postihne mnoho průmyslových odvětví (třeba výrobu automobilů). Proti jsou proto vlivné a velké podnikatelské skupiny. Zelení samozřejmě stojí na opačné straně barikády.
I když jsou všechny strany (CDU/CSU, FDP i Zelení) proevropské, jejich pohled na budoucnost EU se značně liší. Zatímco Zelení souhlasí s vizí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho návrhy na společný rozpočet a vznik postu ministra financí v eurozóně, tak CDU je k tomu velmi skeptická a FDP doslova nepřátelská. Dohodnout se na tom německé strany nemohou.
Angela Merkelová je kancléřkou od listopadu roku 2005. Je léta považována za jednoho z nejvlivnějších lidí světa a vždy dokázala nějak vyjednat věci, které umožňovaly přežití jejich kabinetů. Jenže zásadně například pochybila v otázkách migrace, kterou prostě nezvládla. Dopady jejich rozhodnutí v tomto směru sklízí i teď.
Pokud by se jí nakonec nepodařilo vyjednat koalici pro další vládu, předčasné volby by mohly znamenat konec Merkelové v čele CDU, protože vše nasvědčuje tomu, že by dosáhla slabšího výsledku, než který zaznamenala v září. To bylo 32,9 procenta hlasů, jenže to bylo až o 8,6 procenta méně, než v roce 2013.
Pád Merkelové by se pak dal označit za prvořadou politickou senzaci posledních let, stejně jako bylo vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách v roce 2016.
