Ekonom Vladimír Pikora: Musíme přijmout euro. Prý...
Je to neuvěřitelné, jak jsou čeští politici podle všeho asi slepí a hluší. V posledních volbách se občané jasně vyjádřili: Strany toužící po přijetí eura získaly dohromady méně než čtvrtinu hlasů. Přesto politici opět diskutují o tom, kdy euro přijmeme. Jako kdyby si z voličů dělali srandu.
Dalo by se teoreticky spekulovat, že čeští politici si o voličích myslí, že jsou to tupci bez názoru, a že tedy v otázce eura raději poslechnou „chytré a prestižní hlasy“ ze zahraničí. Až na to, že ani odtud vítr zjevně nevane. Snad kdokoliv, kdo má v zahraničí ekonomický kredit, a nepatří tedy jen mezi politické plkálisty, totiž mluví stejně: „Nepřijímejte euro.“ „Je to nepovedený projekt,“ nechal se slyšet například jeden z nejvlivnějších ekonomů světa, ředitel mnichovského Ifo institutu Hans-Werner Sinn. „Euro je tikající časovaná bomba, která brzy vyletí do povětří a zničí celý projekt EU,“ uvedl letos sám otec eura, ekonom Otmar Issing.
Voliči jsou proti euru. Zakladatelé eura jsou proti euru. Ekonomové jsou proti euru. Ale odcházející premiér Bohuslav Sobotka euro zjevně miluje.
Téma přijetí eura otevřel, když nechal připravit studii, jejímž výsledkem je, že je euro pro ČR nezbytné. Je to jako kdyby voličům říkal: „Ne-ne, 7 % pro ČSSD je příliš mnoho, já chci ještě míň, nejlépe pod 5 %!“ Podle mě jsou podobné studie jen vyhazováním veřejných peněz. Přijetí eura u nás totiž už dávno není ekonomickým, ale politickým tématem. Pokud tedy vůbec kdy racionálním ekonomickým tématem bylo.
Ihned se ozval lobbing zájmových skupin. Vyšla zpráva, že zatímco loni se pro zavedení eura vyslovilo pouze 44 % exportujících společností, aktuální výzkum společnosti CEEC Research ukázal, že dnes by pro přijetí eura bylo už 73 % ředitelů firem. Proč pánové tak razantně změnili názor? Nestojí za ním náhodou to, že centrální banka už neintervenuje proti koruně a koruna posiluje?
Posilující koruna samozřejmě připravuje exportéry o část zisků. Je to tedy stejné jako zeptat se studentů, zda jim vadí, že nesmí opisovat a používat taháky. Pochopitelně, že jim to vadí. Akorát že exportéři jsou jen jednou částí ekonomiky. Importéři a spotřebitelé jsou částí další. A jestliže posilující koruna vadí exportérům, naopak pomáhá dovozcům a spotřebitelům – jenomže ti nejsou tak dobře organizovaní, aby byli slyšet, a stejně se jich nikdo neptá. Tlačit na oslabování koruny je prostě jen přerozdělování peněz od spotřebitelů k exportérům. Není to opět žádná ekonomická úvaha, je to jen politický lobbing těch lépe organizovaných.
Diskuse o přijetí eura v ČR došla tak daleko, že nastupující premiér A. Babiš minulý týden prohlásil, že adekvátní přístupový kurz by byl dvacet korun za euro. Na to zareagoval guvernér ČNB J. Rusnok slovy: „Uvědomte si také domácí politický tlak, copak občanstvo bude chtít vstupovat za 25 korun do eurozóny? To přece budou plné noviny toho, jak jsme ožebračili naše střadatele.“
Samozřejmě, že má guvernér pravdu. Jen je otázkou, proč bychom se měli tvářit, že při kurzu 20 korun by k ožebračení nedošlo. I při kurzu 15 korun za euro by došlo k ožebračení, jen by bylo menší. Nastavení přístupového kurzu je zásadní. Když bude kurz silný, užijí si domácnosti. Zlevní se jim zboží z dovozu, nebudou na dovolené žebráky a tak dál. Naopak slabý kurz je výhodný pro exportéry, kteří domácnosti zaměstnávají, takže nás nutní brát na jejich zájmy zřetel. Je nutné hledat rovnováhu.
Pak tu jsou ještě politické důsledky. Odcházející premiér Sobotka tvrdí, že pokud ČR nepřijme euro, ztratí v Evropě vliv a nedokáže hájit své zájmy. Abych použil frázi stávajícího premiéra, sorry jako, my máme nějaký vliv? My dokážeme hájit své zájmy? Že jsem si toho u kvót na imigranty nevšiml…? To jsou jen řeči.
My euro nepotřebujeme. Náš export roste. Ekonomika roste. Klesá dluh. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU – a přitom nemáme euro. Euro není nutnost. Co by se přijetím eura zlepšilo? Poroste ekonomika rychleji? Bude nižší nezaměstnanost? Sotva.
Slovensko má euro řadu let, a přesto jeho občasné pracují v ČR. Kdyby euro bylo tak zázračné, nejspíš by se Slováci vrátili. Kolik Čechů pracuje na Slovensku? Nebo snad Slováci chodí do Česka za horším?
V posledních čtyřech letech jsme si díky intervencím vyzkoušeli žít s pevným kurzem k euru. To je dobrá simulace toho, jaké by bylo mít euro. Kurz téměř stagnoval nad hladinou 27 korun za euro. Co se zlepšilo? Nic. Víme pouze, že se z ekonomiky stala ještě větší montovna. Až se ještě víc rozjede robotizace, doplatíme na to. Neboli se simulací eura jsme si pohoršili.
Jsem za současných okolností proti přijetí eura. Ovšem říct, že je vhodné přijmout euro, až bude kurz XY, je hodně divná argumentace. Racionálnější by bylo mluvit o tom, že o euru se dá diskutovat, až budeme víc sladěni s Německem naší strukturou ekonomiky, cyklem, výší mezd, cenami, HDP a dalšími parametry. Dobrý argument je také to, že euro pro nás není dobré, dokud jsou v eurozóně Řecko a Itálie s ohromným dluhem, který nechci platit. Uvědomme si, že italský dluh k HDP je čtyřikrát vyšší než český! Do takové eurozóny je šílenství vstoupit. Argument, že dobré bude euro za dvacet korun, ovšem zní spíš jako: „Až naprší a uschne!“
Proč kolem toho dělat takové tanečky a habaďůru s kurzem XY? Říkejme otevřeně, že se euro nepovedlo. Hodnota 20 korun za euro je číslo vycucané z palce. To mnohem lepší je přístup Mirka Topolánka. Ten jde do kampaně s tím, že euro jednoduše nechce. Čitelné, jasné, bez vytáček. Pro mě jako voliče klíčová zpráva. To, že téma odcházející premiér vytahuje, jen ukazuje, že odvádí pozornost od věcí, které mohl ovlivnit.
