Karel Steigerwald: Pitvorný pán z Hradu aneb Pár pohlavků a občanská válka
Jeden pitvorný pán z Hradu má už zas nápad. Zná novináře, kteří volají po občanské válce. Neřekl jejich jména policii, ač by měl, protože vyvolávat občanskou válku je všude, snad i u nás, trestné. Pitvorný pán se spletl. Někdo mu asi věcně řekl, že by mu sedělo pár pohlavků. To ale ještě občanská válka není.
Pitvorný pán se plete často, ovšem s okouzlujícím půvabem, jakým se honosí sebevědomí hlupáci. Je to jev v České politice častý, byť nemilý. Voliči mají pak neblahý sklon za hlupáka považovat každého, kdo vystrčí nos z anonymity a začne vrtat do věcí veřejných. Politika všeobecně dostává špatnou pověst a republika s ní. Kdyby nás přepadl nějaký nepřítel, kdo by se pak republiky zastal a bránil ji?
Pitvorný pán z Hradu je drobná epizodní figurka, zanikne náhle, jak vznikla. Lidi si myslí, že je tady pro zasmání, a baví se jeho pitomostí, která sama sebe považuje za duchaplnost. Ten vám, sám nula, seřve od boku kdejakou osobnost, jako by byl nějaký komentátor. Řada kabaretních scén se o něj již teď zajímá, že by, až bude mizet, šel k nim dělat srandu. Bylo by to sice řešení, ale postavička, která jde z Hradu dolů, budí spíš soucit než veselí. Hlupák bez záře pánů, v níž se třpytil, zábavný už nebývá.
Jméno pitvorného pána neprozradím. Ať si ho uhodne každý čtenář sám. A vsaďte se, uhodne ho každý.
