Ruské tajné služby přitvrdily a opouštějí nepsaná pravidla špionážního řemesla
Zdá se, že ruské tajné služby už nedodržují staré zvyklosti, protože zabíjet špiony a zběhy nebývalo v minulostí obvyklé. Doba se ale mění a Západ na to bude muset reagovat.
„Zlaté časy studené války,“ naříká v Bondovi jeho šéfka M. V něčem měla pravdu. Špiony mají všichni a mít je budou. Dělají svou práci, občas přeběhnou, nebo pracují pro obě strany. S tím musí všechny zúčastněné strany nějak žít a vědí, že se potýkají se stejnými problémy jako kolegové. Proto také existují nějaká nepsaná pravidla, aby řemeslo mohlo fungovat. Jenže se zdá, že současnost tomu už nepřeje a zvyklosti pominou, stejně jako na počátku první světové války dlouho netrvalo, že se původně neozbrojení piloti obou znepřátelených stran přestali zdravit a začali po sobě střílet.
Změna přichází z Ruska. Naposledy to připomenul případ Sergeje Skripala, ruského vojenského zpravodajského důstojníka, který byl otráven ve městě Salisbury. Podezření padá na Rusko, protože Skripal pracoval pro Brity. V roce 2006 byl zavražděn poloniem Alexandr Litviněnko a nebyl jediný, koho postihla poněkud tajemná smrt.
Jak připomíná server Moscow Times, zdá se, že to odráží rozpad staré etiky špionáže a je to předzvěst jakési ještě hrozivější „stínové války“. To zřejmě dotlačí Západ, aby přišel s novými způsoby, jak na nový styl reagovat a odradit od něj.
Skripal, plukovník vojenské zpravodajské služby GRU, byl zatčen v Moskvě v roce 2004 a odsouzen jako britský špion. Dostal 13 let za velezradu, ale později byl vyměněn za ruské agenty a usadil se pak ve Velké Británii. Vydělával si tím, že pravidelně poskytoval za odměnu další informace.
Samo o sobě nejsou bývalí špióni podle starých zvyklostí obvykle považováni za cíle. Předpokládá se, že budou odhaleni, získají se od nich další informace, ale pak zmizí do zapomnění a jejich znalosti postupně zastarávají. Skripal ale nebyl jen špión, ale bývalý důstojník GRU, který údajně odkryl asi 300 ruských agentů. V Moskvě nemají pochopitelně rádi bývalé insidery, kteří zběhli, ale to by samo o sobě ještě nestačilo, aby ho zabili. Že pro Brity dál pracoval, by technicky vzato důvodem bylo, ale byl by to odklon od staré praxe. Pokud byl takový pokus podniknut, byl by to náznak, že se kultura ruské špionáže mění.
Proč se to ale děje? Špionáží se tradičně zabývá GRU a její „civilní“ protějšek Vnější (zahraniční) zpravodajská služba (SVR). GRU má kořeny v sovětských dobách a SVR vznikla v době rozpuštění Sovětského svazu přejmenováním části KGB. Tyto služby zřejmě hrají podle starých pravidel rozvědky. Federální bezpečnostní služba (FSB), hlavní domácí bezpečnostní agentura, také působí v zahraničí. Jedná se o velmi odlišnou službu, politickou policii, která vždy fungovala bez řádných pravidel, beztrestně a pod ochranou Kremlu.
Starou „etiku“ tito lidé neznají a nestarají se o ni. Je jim jedno, jestli nezpůsobí problémy Ministerstvu zahraničí, a jejich sítě působí (agresivně i amatérsky) i mimo zastupitelské úřady. Protože si ale bezpečnostní služby konkurují, může zde vznikat tlak na druhé, aby se začaly chovat stejně, aby se neřeklo, že jsou příliš konzervativní.
Je otázka, jak na to mohou západní země reagovat. Staré postupy, jako stížnosti velvyslancům, vyhoštění diplomatů a dotazy v parlamentu nevypadají účinně. Jak soudí třeba britský historik Mark Galeotti, který se zabývá Ruskem, měla by přijít nová strategie, která bude nečekaná a po nepřátelském činu bude následovat odplata. K tomu by mohlo patřit zabavit majetek osob, které jsou nějak spojeny s Kremlem, a to bez ohledu na to, jestli mají s nějakým konkrétním případem něco společného. Bylo by možné pohrozit mimořádnou vojenskou pomocí Ukrajině nebo únikem informací, které by mohly být pro Kreml nepříjemné.
Pokud by se ukázalo, že za otrávením Skripala je skutečně Kreml, bylo by třeba tlačit na to, aby se druhá strana vrátila ke starým zvyklostem špionážní hry. Nic není samozřejmé, ne za každým záhadným úmrtím Rusa v cizině musí být tajné služby. Je tu také ještě celá oblast organizovaného zločinu, byť se obojí někdy může prolínat.
Zatím jsme se dozvěděli z úst ruského propagandisty Dmitrije Kisejlova v ruské televizi, že Skripala mohli otrávit sami Britové. Poté, co ho informačně vyždímali, se jim jeho smrt hodí k rozpoutání rusofobie, tvrdí. Zrádci na britské půdě si prý mají dávat pozor. V tom posledním má nepochybně pravdu.
