Bohumil Pečinka: Drahošova kandidatura má spoustu slabin aneb Apolitičnost, nebo zbabělost?
Neúspěšný kandidát z prezidentské volby Jiří Drahoš oznámil, že zakládá apolitický spolek Společně pro Česko: „Cílem by mělo být hledání řešení důležitých společenských témat a prosazování těchto řešení napříč politickým spektrem."
Už dříve profesor Drahoš ohlásil, že se chce letos v říjnu ucházet o senátorský mandát v Praze 4 a pro svou kandidaturu chce oslovit demokratické politické strany, z nichž zmínil TOP 09, STAN a Piráty. Tato strategie má řadu slabin.
Profesor Drahoš neměl v nedávné prezidentské volbě ke zvolení daleko. Zatímco Zemanův tábor byl voličsky celkem homogenní, jeho protikandidát musel dávat dohromady nejširší myslitelnou koalici. Sahala od levicových zelených až k pravicové ODS. Pokud chtěl mít šanci, musel se co nejméně vyhranit. Ti, co mu vytýkali nedostatek politického názoru, nechápali, že je to v kontextu konfrontace se Zemanem vlastně obrovská přednost. Drahoš se ovšem prezidentem nestal. A z někdejší přednosti se může stát velký hendikep.
Senátní volby politologové označují za volby druhého řádu. Argumentují volební účastí i omezenými možnostmi horní parlamentní komory. Tentokrát ale bude nejspíš všechno jinak. Nezadržitelný nástup parlamentní hlasovací koalice „115“ spojený s pokusy provést hluboké ústavní změny může způsobit, že vcelku neškodná volba 27 nových senátorů z 81 udělá z tohoto hlasování volby prvního řádu.
Tím tématem, na němž se všechno může rozstřelit, je ústavní zákon o referendu. Stručně řečeno, aby jej koalice ANO, SPD, KSČM a dalších souputníků prohlasovala, potřebuje mít kromě Poslanecké sněmovny také třípětinovou většinu Senátu.
Horní komoře parlamentu už několik volebních období dominuje sociální demokracie, ale Senát jako těleso je většinově proti změnám ústavy včetně referenda. Už říjnové volby to však mohou a nemusejí změnit. Tady nacházíme hlavní slabinu postoje Jiřího Drahoše.
Říjnové volby budou mít daleko méně lokální a daleko více celostátní ráz. Každý z 27 kandidátů se bude muset vůči nastupující nové politické moci vymezit a říct: Tady stojím a chci/nechci další pokračování revoluce v podobě ústavních změn.
Pokud by Drahoš a Marek Hilšer a další kandidovali jako nezávislí například za TOP 09 a STAN nebo dejme tomu za Piráty, musejí odpovědět na řadu podstatných otázek. Ta hlavní: Budete hlasovat pro ústavní zákon o referendu? Člověk kandidující za topku a Starosty pochopitelně řekne, že ne. Nominant Pirátů zase ano. Takto by šlo vyjmenovat dalších pět důležitých zákonů, jimiž chce Andrej Babiš změnit polistopadový režim.
Apolitický postoj ve stylu „já nic, já senátor“ tentokrát nebude fungovat, protože ani nemůže. V Česku se v uplynulém půlroce něco významného stalo a veřejnost se postupně polarizuje na ty, kdo s tímto děním souhlasí, a ty, kdo jsou proti. Apolitický postoj může být při tomto rozdání karet snadno vnímán jako zbabělost.
