Ekonom Vladimír Pikora: Změna času jako další buzerace systému
Na Slovensku se říká: „Všem lidem biologické hodiny tikají, jen Chuckovi Norrisovi vykají.“ Neb nejsem Norris, ale Pikora, i mně začaly tikat. Můj otec mi vždycky říkal, že čím je starší, tím víc mu vadí změna času. Mně byla vždy jedno, ale letos mi to také začalo vadit. Připadá mi příliš nepřirozená pro mé biorytmy. A to se přitom necítím nijak staře.
Nepřirozené to samozřejmě je, nejde jen o pocit. Prvně jsme na našem území zažili změnu času na letní během první světové války. Tenkrát to přineslo velké energetické úspory. Z toho důvodu se k tomu za Druhé světové války vrátili Němci na všech okupovaných územích, tedy i u nás. A z energetických důvodů jsme se k letnímu času vrátili opět v roce 1979. Od té doby až dodnes posouváme hodinky dvakrát ročně na befel politiků. Žijeme tedy stále v jakémsi válečném stavu.
Problém je, že dnes je o dost jiná situace než před sto lety. Tehdy skutečně přinesla změna času velké úspory. Během století se ale ekonomika a její energetické potřeby hodně změnily. Dnes změna času úspory už nepřináší.
Dokonce existuje několik studií, které tvrdí pravý opak. Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin. V americké Indianě zase vypočítali, že letní čas způsobuje zvýšení energetických nákladů asi o 1 %, jelikož úspory energie potřebné na osvětlení jsou menší než dodatečná spotřeba energií na topení a klimatizaci. Ani u nás jsme nezaháleli. Na Karlově Univerzitě vznikla studie, podle které je úspora energie rovna jen jedné minutě práce Čecha ročně.
Jak se vyrovnat s jet lagem? Samotná úprava spánkového režimu vás nespasí >>>
Máme tu tedy různé studie z různých zemí, ze kterých vesměs plyne, že střídat čas kvůli energetickým úsporám je přežité, protože má řadu dalších negativ a nákladů. Pamatuji si, jak mi jako klukovi vždy vadilo, že se musí chodit při nulté školní hodině do školy za tmy. Dnes mi to připadá i nebezpečné. Na druhou stranu večer je déle světlo a pravděpodobnost kriminality tím klesá.
Překvapivě podle některých studií si změna času vyžádá každý rok i lidské životy. Ve Švédsku odhadují, že u 40 sebevražd ročně přispěje k sebevraždě deprese způsobená změnou času. Když si vzpomenu, co dělá automobilový průmysl, aby zachránil desítku životů ročně! Jak automobilkám regulace nařizuje vyrábět nové zařízení nebo systémy, které jsou šíleně drahé, ale v zájmu záchrany života je všichni akceptují jako povinnou výbavu auta. Přitom nemusí jít vždy hned o život. Může jít o poničené plechy. A na druhé straně je změna času a desítky mrtvých jen v jedné zemi – a nic. Statistika je neúprosná. Krátce po změně času prostě vždy přibývá dopravních nehod. To nelze okecat. Na lidské psychice se změna času prostě podepisuje minimálně větší únavou.
A pak tu jsou ještě „měkké“ argumenty biorytmů. Lidé si zbytečně vymysleli změnu času, která není přirozená. Hospodářská zvířata náš systém nezajímá. Mají hlad ve stejnou dobu. Mám ho i já. Po pár dnech si sice zvyknu, ale proč mám podstupovat takový zbytečný jetlag? Můj roční syn si ovšem zvyknout odmítá už docela. Při obou změnách času, které dosud zažil, trval na vstávání, usínání i krmení v stejný čas. Žijeme ve společnosti adorující zdraví. V restauracích se ze zdravotních důvodů nesmí kouřit. A najednou budeme nutit malé miminko, aby spalo jindy, než samo chce, což určitě zdravé není? Jasně, že ho k tomu nenutíme – tím pádem se mu ale musíme přizpůsobit my dospělí a hned to logisticky skřípe.
Zkrátka posun času dál trvá jen proto, že jsme si na něj zvykli. Není to nutné. Není to ani ve všech zemích stejně vzdálených od rovníku jako my. Je to jen další zvůle systému. A lidé si to opět nechávají líbit, i když dneska už to má pro ně víc nevýhod než výhod.
Naštěstí někteří politici si to uvědomují. Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby zanalyzovala dopady střídání zimního a letního času v zemích EU. Bude se tedy o změně mezi tvůrci systému diskutovat. Čímž ovšem také vznikají otázky typu, jestli mít jen čas letní, nebo jen zimní. Zastánci letního mluví o tom, že chtějí delší večery. To je fajn. Také mám rád krásné večery. Problémem je, že letní čas opět není přirozený. Je to umělotina jako silikony. Některým mužům se sice silikony líbí, o čemž nás v poslední kauze přesvědčil i americký prezident D. Trump, já ale preferuji přírodu.
V diskusi nyní vidím jediné riziko. Existuje tu i varianta, že bude mít každá evropská země svůj čas. Teoreticky tak můžeme mít jiný čas než Slovensko nebo Německo. To by vzhledem k ekonomické propojenosti představovalo problém. To snad raději nic. Potřebujeme mít čas stejný, jinak náklady opět porostou.
Je mi téměř jedno, jestli budeme mít čas letní nebo zimní. Klidně bych přistoupil i na kompromisní posun o půl hodiny, ale chtěl bych jeden čas po celý rok. Nechci střídání času a podporuji všechny europoslance, kteří budou v tomto tlačit na Evropskou komisi. Líbí se mi, že jdou do věci, na které žádná zájmová skupina nevydělá žádné peníze. Teď mají možnost pracovat pro běžné lidi.
