Poker o vládu jde do finále. Ve hře je nejen velký bank, ale i stranická čest či předčasné volby
Už dnes večer může být jasno o konturách nové české vlády. Vydovolenkovaný šéf ANO Andrej Babiš a jeho straničtí asistenti se setkají s vedením ČSSD. Půjde s největší pravděpodobností o zlomové jednání. Na jeho konci může být narýsován půdorys budoucí vlády, ale také i definitivní adieu pro společnou spolupráci.
Že jde opravdu do tuhého, dokládají průzkumné balónky hojně vypouštěné do mediálního prostoru. ČSSD podle nich chce za každou cenu pět vládních křesel. Nejraději by byla, kdyby ve vládě nebyl Andrej Babiš, a pokud tam bude, chtějí oranžoví mít pod palcem vnitro nebo finance. Pro ANO odchod Babiše z vlády nepřipadá v úvahu a místo pěti křesel nabízejí dle výpočtu chytré stranické kalkulačky oranžovým jen křesla čtyři. ČSSD hned kontruje, že ve vládě ani být nemusí a jednání skončí. Do toho všeho se začínají montovat komunisté, kteří chtějí spolurozhodovat o personálním složení vlády, když už ji budou tolerovat.
Člověk by to označil za typickou českou bramboračku, ale tady jde o pokerovou partii s nejvyššími sázkami. Ve hře je opravdu hodně. Je totiž potřeba nahlas si přiznat, že pokud dnes večer nedojde k dohodě akceptovatelné pro obě strany (nebo alespoň k jejímu pevnému a hrubému základu), Česko se přiblíží předčasným volbám. A jediným hráčem, komu by už dnes nevadily, je Andrej Babiš.
Ale pozor. Je tu ještě prezident Miloš Zeman, jenž opakovaně prohlásil, že předčasné volby nechce a udělá vše proti nim. A při pifce, kterou má nyní na vládu (kvůli hackeru Nikulinovi či vyhoštění ruských diplomatů), se také může stát, že Babiše podruhé premiérem nejmenuje a postaví si svoji vládu à la Jiří Rusnok z léta 2013. Ta sice důvěru nedostane, ale může zcela překopat současné politické pořádky a možná i donutit další strany, aby v Parlamentu odhlasovaly předčasné volby anebo slepily širokou koalici odprava doleva.
Dalším hráčem s vysokými kartami jsou paradoxně i komunisté. Ti sice zažili ve sněmovních volbách debakl, ale jsou nejblíže reálné moci od roku 1989. Jejich hlasy mohou posloužit jako potřebná síla pro vznik (přesněji řečeno toleranci) menšinové vlády. Samozřejmě že to nechtějí zadarmo. Chtějí mluvit do personálního složení, do vybraných vládních návrhů a zcela jistě nezůstanou bez ambicí na řadu postů ve vybraných státních institucích či dozorčích orgánech. Nic naplat, jejich požadavky mají svoji mocenskou logiku.
ČSSD se proto nachází v dosti prekérní situaci. Z hlasů z mnoha regionů je patrné, že řada vlivných členů i velká část členské základny do koalice s ANO nechce. Ve hře je i jisté bohumínské usnesení z roku 1995, které sociální demokracii zapovídá spolupráci s KSČM (a dalšími extremistickými stranami) na vládní úrovni. Protože pokud ČSSD a pak i její členská základna kývne na koalici s ANO podpořenou komunisty, znamená to konec tohoto dosud nedotknutelného stranického postulátu. Můžeme tomu říkat, jak chceme, ale tolerance či jakákoliv podpora menšinové vládě ze strany KSČM je de facto koaliční spolupráce s ní. Jistě, jde hlavně o psychologický moment a ono pomyslné „poprvé“. Pro ČSSD ale komunisté znamenají spojence pro řadu návrhů především v ekonomické oblasti, kdy by jinak ČSSD samotná narazila. A teď, babo, raď.
Pro Andreje Babiše je menšinová vláda s ČSSD nejlepším řešením. Je jasné, že pokud ho myslí vážně, musí při jednání s ČSSD učinit velký (alespoň vizuálně) ústupek. Nechce však při něm ztratit svoji tvář a obětovat co nejméně svých figurek. Otázkou ovšem je, co všechno bude jeho partnerům už stačit a zda jim s jídlem neporoste chuť.
Celou věc zamotává i skutečnost, že případnou dohodu či nedohodu o vládě musí posvětit předsednictvo ČSSD a následně členové strany v referendu. A zde je výsledek zahalený do husté mlhy, protože takové hlasování může dopadnout jakkoliv. Nezapomínejme, že o víkendu bude pokračovat přerušený sjezd ČSSD, kde bude vyjednávání o vládě ústředním tématem, a vše nasvědčuje, že se bude prát hodně špinavé prádlo.
Dnešní, večerní jednání ANO s ČSSD může být prvním pevným krokem k vládě, ale cesta pro jmenovací dekrety na Hrad bude ještě dlouhá a kamenitá. Domnívám se, že avizovaný termín pro vznik vlády do prázdnin je dosti ambiciózní. Jako realistický termín bych viděl spíš do švestek. A pokud se to ani do podzimu nepovede, měly by se strany shodnout, že nechají voliče rozdat karty znovu.
