Nebezpečím pro právní stát není šéf GIBS Murín, ale státní zástupci
Měl to být nejtvrdší argument proti řediteli GIBS Michalu Murínovi. Andrej Babiš záhadně „objevil“ denunciační dopis, který na něj sepsali olomoučtí žalobci bývalému premiéru Bohuslavu Sobotkovi, na jehož základě ho vydíral, aby odešel z funkce. Podstatou byla údajná neochota ředitele GIBS pomáhat před odhalením úniku informací z šetření kolem bývalého náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. Z vyjádření, jež Murín přednesl před poslanci Výboru pro bezpečnost, ale vyplývá něco úplně jiného, než jak to popisovali státní zástupci.
Jak Murín uvádí, náhodou a mimo oficiální struktury a úřad se dozvěděl, že GIBS údajně prošetřuje vysokého policejního důstojníka v hodnosti generála. Nicméně vzhledem k tomu, že byl krátce ve funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a údajné vyšetřování bylo vedeno s jeho vyloučením, považoval „únik“ také za možný test integrity. Telefonicky byl informován státní zástupce Adam Bašný z VSZ v Praze, který Murína následně pozval k sobě do kanceláře, čímž se stal oznamovatelem možného protiprávního jednání.
„V dobré víře jsem poskytl tuto informaci státnímu zástupci JUDr. A. Bašnému. Nebylo se mnou nic sepisováno. Také to mohlo být důvodem, proč jsem rozhovor pokládal za přátelský, a možná jsem tehdy byl v některých formulacích neobratný a příliš neformální. Z průběhu celé schůzky jsem nabyl dojmu, že mnou poskytnuté informace JUDr. Bašný považoval za dostatečné a konečné,“ vyjádřil se k setkání Murín.
Jenže chyba lávky. Za několik týdnů do Prahy přijeli dva státní zástupci z VSZ v Olomouci, k Murínovu překvapení jej požádali v této věci o podání vysvětlení a později byl státním zástupcem pozván na VSZ v Olomouci a vyslechnut už jako svědek. Od té doby (15 měsíců) jej v této věci nikdo nekontaktoval a věc považoval za vyřízenou.
Až z textu, který poslali státní zástupci premiéru Sobotkovi, se ředitel GIBS ke svému překvapení dozvěděl, že byl od počátku trestního řízení, tedy od října 2016, osobou, proti níž byly zahájeny úkony trestního řízení, tedy že se stal podezřelým. Jenže i přes to byl vyslýchán a konfrontován jako svědek ve věci vlastního údajného protiprávního jednání, ačkoliv nezačalo trestní stíhání proti konkrétní osobě. Měl tedy být vyslýchán jako svědek k jednání, z něhož byl podezřelý, tedy měl vypovídat sám proti sobě, což je naprosto neslýchané znásilnění trestního řádu a ústavního práva na obhajobu, protože nikdo nesmí být nucen vypovídat proti sobě samému.
Pokud se uskuteční jednání a je toto jednání seriózní, tak je o tom pořízen úřední záznam, jejž podepíší všichni, kteří se jednání zúčastnili. Pakliže se záznam pořídí až poté, co druhá strana z jednání odešla, tak takový záznam nemá žádnou relevanci a je to, jako by Murín neřekl naprosto nic. Takových záznamů si může o čemkoliv napsat každý státní zástupce, kolik chce. V tomto směru vynikal bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, jenž na základě takových záznamů dokonce zahajoval úkony trestního řízení, přičemž tyto záznamy byly dokonce směrodatné pro soud a státní zastupitelství při nařizování sledování a odposlouchávání osob.
Jestliže Murín byl pro náměstka Bašného podezřelý (zřejmě) z nadržování pachateli z úniku informací z trestních řízení, takto pojal i svůj „úřední záznam“, tak Murín nemohl mít nikdy postavení svědka. To by nemohl mít ani proto, že svědka lze vyslechnout před zahájením trestního stíhání jen jako neodkladný či neopakovatelný úkon pouze za přítomnosti soudce dle § 158a trestního řádu.
Stejně nezákonným způsobem byl opakovaně Murín vyslechnut jako svědek i v kauze Beretta, ačkoliv výslechy jsou vedeny tak, že z nich lze dovodit, že je Murín podezřelý. Jeho manželce jako svědkyni bylo odepřeno právo odmítnout vypovídat proti svému manželovi s odůvodněním, že je v postavení svědka, což je rovněž v rozporu s trestním řádem. Každý může mít v tomtéž řízení pouze jedno procesní postavení.
Ke stejné situaci došlo v kauze Beretta, kterou osobně dozoruje vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, i u dalšího policejního důstojníka a jeho manželky, přičemž do této nezákonnosti zasáhl Vrchní soud v Praze, když zrušil usnesení policejního orgánu o uložení pokuty manželce podezřelého, jež odmítla vypovídat.
Je evidentní, že olomoučtí státní zástupci zcela záměrně porušili zákon, s cílem jakýmikoli, i těmi nejpodlejšími intrikami zlikvidovat nepohodlného ředitele GIBS. Jestliže je někdo skutečným nebezpečím pro právní stát, není to Murín, ale právě oni.
Autor je redaktorem webu Česká justice
