Trumpova mise na obranu Syřanů. Ale jen těch vybraných
“Mise splněna,” napsal na twitteru americký prezident Donald Trump. V sobotu v noci zasáhly americké střely několik cílů na syrském území ovládaném Bašárem Asadem. Jeho bojeschopnost ale neovlivní a navíc ukazuje veškerou problematičnost postupu spojenců v Sýrii.
Americko-britsko-francouzský útok přišel týden po údajném útoku ve městě Dúmá, části východní Ghúty. Donald Trump označil vojenskou akci tří zemí za boj proti barbarství. "Nejsou to činy jednoho člověka. Jsou to místo toho zločiny jednoho monstra," prohlásil Trump.
Naštěstí byl útok navzdory rétorice na twitteru proveden natolik opatrně, aby se USA nedostaly do vojenské konfrontace s Ruskem, hlavním spojencem režimu syrského prezidenta Asada. Podařilo se tak vyhnout zásadnímu střetu dvou velmocí operujících na Blízkém východě, která mohla mít nedozírné následky. To je asi jediná dobrá zpráva, která ze sobotního útoku vyplývá.
Podle ruských a syrských zdrojů vlastně nedošlo k ničemu zásadnímu a ani žádné důležité cíle nebyly zničeny. Asadovu bojeschopnost tento útok pravděpodobně nijak zásadně neovlivnil a tím méně pak zasáhl do mocenského rozložení sil v Sýrii. Asad zůstává u moci a Rusko s Íránem má neustále za zády jako důležité spojence, kteří stojí za ním. Syrská televize přenášela záběry slavících obyvatel Damašku, kteří vyšli do ulic s karikaturami amerického prezidenta a radovali se, že místo očekávané katastrofy přišel velmi limitovaný zásah.
Jedním z cílů spojeneckých útoků bylo i výzkumné centrum Barzah na okraji Damašku. Podle amerického generála Kennetha McKenzie bylo na Barzah vystřeleno 76 ze 105 střel. Centrum bylo zničeno. Podle McKenzieho se zde vyráběl chlór a sarin. Toto centrum ale v loňském roce navštívili experti z OPCW. Žádné náznaky toho, že by se zde vyráběly chemické zbraně, ovšem nenašly, jak vyplývá z jejich zprávy.
Nač čekat na důkazy
Důvod útoku byl udán americkou stranou jasně - Asad použil proti civilistům v Dúmě chemické zbraně. Západ ovšem neměl příliš trpělivosti s tím čekat na důkazy, které by z místa činu přinesla Organizace pro zákaz chemických zbraní, která měla začít pracovat na shromažďování důkazů v sobotu. Zatím nejsou k dispozici žádné zprávy o výsledcích jejich expertíz. “Podle našich pravidel zatím nesmíme sdělovat žádné detaily o práci expertů na místě,” sdělilo na přímý dotaz tiskové oddělení OPCW. Američané tvrdí, že jejich tajné služby mají k dispozici jasné důkazy o vinně a zapojení Asadova režimu. Otázka je, proč tyto důležité detaily nejsou ochotni sdělit veřejnosti. Spojenecké útoky přicházejí v situaci, kdy spojenci čelí kritice, že se k útoku rozhodli bez mandátu parlamentů a kongresu. A bez souhlasu Rady Bezpečnosti OSN. Zejména premiérku Mayovou kritizují její političtí oponenti v čele s Jeremy Corbynem. Podle listu Independent pouze čtvrtina Britů podporuje zásah v Sýrii. Důkazy o provedeném útoky zatím předložila jen organizace Syrian Civil Defence, tzv. Bílé Helmy. Ty působí pouze na územích ovládaných opozičními skupinami (ze 70% sunnitské islamistické skupiny), jako byla Dúmá a východní Ghúta nebo provincie Idlib, kde dominuje an-Nusra, organizace napojená na al-Kájdu. Zástupci Ruska a Syrského arabského červeného půlměsíce (SARC), kteří byli na místě krátce po útoku, ale tvrdí, že žádné důkazy o chemickém útoku nenašli. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo rozhovory se dvěma Syřany, kteří uvedli, že jsou profesionální zdravotníci pracující v nemocnici v Dúmá. „Když poskytovali první pomoc, vběhli do nemocnice neznámí lidé. Někteří z nich měli videokamery. Tito lidé začali křičet, vyvolávat paniku a polévat všechny vodou z hadic, přičemž křičeli, že všichni v místnosti byli zasaženi toxickými látkami. Pacienti na urgentním příjmu a jejich příbuzní se navzájem začali polévat vodou. Když se vše natočilo, ti neznámí lidé rychle zmizeli,“ řekl podle agentury TASS mluvčí ministerstva generál Igor Konašenkov.
Na místě útoku v Dumě začala tuto sobotu pracovat mezinárodní vyšetřovací komise z OPCW. Podle expertů mohli bojovníci z Jaish al-Islam i Rusové řadu důkazů mezitím zničit. Přesto ale USA, Francie a Británie na výsledky expertů nečekali a na Sýrii zaútočili.
Je na místě připomenout ticho, které provázela nedávná podobně agresivní akce na severu Sýrie, v oblasti Afrínu. Turecko po masivním bombardování zabralo většinu území ovládaného Kurdy. Vojenské akce Turecka a Svobodné syrské armády usmrtily přes 500 civilistů a 170 000 lidí vyhnalo z jejich domovů. Oblast destabilizovaly a vytvořily prostor pro etnické přesuny, které v této oblasti budou mít dalekosáhlé důsledky. Rada bezpečnosti OSN se kvůli dění v Afrínu nesešla ani jednou. NATO neodsoudilo agresi Turecka, své členské země. Vyjádřilo se, že Turecko má právo na přiměřenou obranu. Pokrytectví Západu tak dosáhlo neskutečného rozměru. Civilisté zabíjení bombami členského státu NATO nestojí mezinárodnímu společenství za jakoukoliv intervenci. Nepotvrzený útok v Ghútě však vede k okamžité reakci a potrestání viníka. K dokázání viny ovšem chybí nezvratné důkazy. Tímto mezinárodní společenství otevřeně popírá svoje vlastní hodnoty, na nichž stojí. Hodnoty budované po staletí. Chceme-li trestat, měli bychom mít jasné důkazy. V demokratické společnosti by mělo platit, že nejprve proběhne soud a až poté následuje trest. Tímto se spojenci, kteří provedli útok, staví na úroveň nedemokratických zemí v čele s Ruskem, proti nimž tak brojí. Chemické zbraně a Asad
Asadův režim byl v opakovaně usvědčen z použití chemických zbraní. Podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) byly v syrské válce použity chemické zbraně dvaačtyřicetkrát. Asadův režim stál podle vyšetřovatelů za dvaatřiceti z nich. U šesti útoků zároveň nebylo prokázáno, kdo za nimi stojí a u jednoho útoku bylo prokázáno, že jej zosnoval Islámský stát. Jednou chemické zbraně, konkrétně chlór, použila i islamistická skupiny Jaish al-Islam. Tedy ta, která ovládala Dúmu, kde se měl stát poslední chemický útok. “Jaish al-Islam jsou podezřelí z válečných zločinů. V dubnu 2016 svědci potvrdili použití chlóru v Aleppu, konkrétně proti kurdské čtvrti Šejch Masúd,” uvedla ve své zprávě organizace Amnesty International. To následně potvrdil i sám vůdce islamistů Zahrán Alúš: “Jeden z našich velitelů použil zakázané zbraně, bude potrestán.” Bez ohledu na to, zda byl potrestán či nikoliv, to nicméně dokazuje, že i islamisté v Sýrii vlastní chemické zbraně.
“Mezinárodní komunita nesmí přehlížet válečné zločiny páchané opozičními skupinami. I přesto, že rozsah zločinů páchaných vládními silami je větší,” uvedla ředitelka Amnesty International pro Blízký Východ. Jaish al-Islam patří spolu se skupinou Ahrár aš-Šám k islamistům podporovaným Tureckem, Katarem a Saúdskou Arábií. Od roku 2013 bojují proti armádě Bašára Asada. “Chceme na území Sýrie vytvořit sunnistký islámský stát a nastolit právo šaría,” prohlásil předloni mluvčí Jaish al-Islam.
Kurdští teroristé
Zprávy z kurdského Afrínu byly jasné, ověřené a doložitelné. Zde turecká armáda vybombardovala desítky města a vesnic, vyhnala 170 000 lidí z jejich domovů, Tureckem placení žoldáci vyrabovali jejich obchody. Zahynulo přes 500 civilistů. Zdrojem mnoha zpráv je i samo Turecko. A reakce Západu? Nic. A to přesto, že Kurdové byli našimi hlavními spojenci proti IS. “Turecko považuje syrské Kurdy oprávněně za teroristy a má tak právo na sebeobranu,” uvedl generál Petr Pavel v nedávném rozhovoru pro Reflex. Syrští Kurdové jsou tedy teroristé, což znamená, že Západ v čele s USA po celá léta sponzoruje a vyzbrojuje teroristickou skupinu. A zřejmě v tom hodlá pokračovat, protože na druhé straně řeky Eufrat a kolem města Manbič, na územích ovládaných Kurdy, Američané rozšiřují nyní své základny. Washington po sobotních útocích také oznámil, že ze Sýrie své vojáky nestáhne, protože zatím nesplnili své cíle. Ještě před útokem prezident Trump sliboval pravý opak.
Dvojí metr
Postoj Západu tedy říká, že oběti v Dúmá jsou “závažnější”, než oběti v Afrínu? Vysvětlete to matce z Afrínu, jejíž tři děti byly roztrhány na kusy tureckými bombami. Proč se k Afrínu Trump nevyjádřil vůbec? Stejně tak Trump mlčel, když vloni skupiny z Idlibu spáchaly teroristický útok na šíitské děti u Aleppa. Osmdesát šest dětí bylo roztrháno na kusy. Mluvily jsme s jejich matkami v nemocnici v Aleppu. Zhroucené ženy, svírající v prstech fotografie svých mrtvých dětí, které islamisté nalákali na brambůrky. Ale to s Trumpem ani nehnulo. Ani s Radou Bezpečnosti OSN. Asi proto, že útok spáchali “rebelové”, tedy ti, kteří bojují proti zlu. A zlo pro Západ jednoznačně představuje pouze Asad a Rusko.
Srovnání mezinárodní reakce Západu na Afrín a Dúmá tak jasně ukazuje dvojí metr, který by měl být pro naši civilizaci nepřijatelný. Ohrožuje totiž jeden ze základních pilířů celé západní společnosti, který říká, že před zákony jsme si všichni rovni. Pokud nebudeme dodržovat svá vlastní pravidla, pokud budeme nad jejich porušováním zavírat oči a dělat, že se nic neděje, ztrácíme legitimitu dožadovat se dodržování těch samých pravidel pro státy mimo náš civilizační okruh.
Samozřejmě lze chápat touhu zakročit po použití chemických zbraní. Ale v případě Dúmy jde o zásah velmi problematický. Sporný je i narativ Západu “že jde na pomoc syrskému lidu”. Po sedmi letech kruté války, kdy ten samý Západ podporuje často radikální islamistické skupiny? USA chrání na Blízkém východě pouze své zájmy, stejně jako jeho protivník Rusko a jeho spojenci. Je nesporným faktem, že většina současných obyvatel Sýrie - více než 12 milionů lidí - žije na území pod kontrolou Asadova režimu. Jak těmto lidem pomůže vypálení stovky raket na syrské území? Válku neukončí, diktátora je nezbaví. Mohou jen vyprovokovat další fázi války.
Mluvily jsme se stovkami civilistů v Sýrii, ať už žijí pod kontrolou kohokoliv. Chtějí jediné. Žít normálně v klidu a míru.
