Geert Wilders v Praze

Geert Wilders v Praze Zdroj: ČTK

Wilders chystá soutěž karikatur proroka Mohameda. Uspěje, nebo svoboda slova už neplatí pro všechny?

Lukáš Lhoťan

Ze západní Evropy k nám v posledních týdnech přišly dvě zprávy, které stojí za pozornost. Naše média bohužel věnovala pozornost jen jedné z nich, tedy nástupu první skutečně islámské politické strany do voleb v Belgii. Naopak o dosti provokativním záměru známého nepřítele islámu Geerta Wilderse se u nás prakticky nepsalo.

Ekonom Vladimír Pikora ve svém komentáři k nástupu Islámské strany v Belgii cituje výrok představitele této strany: „Já jsem pro šarí’u. Islámské právo, jsem pro ně. Je to dlouhodobé úsilí, které potrvá ještě desítky let nebo i století, ale to směřování již započalo.“ Kandidáti této strany uspěli v belgických oblastech obydlených silnou populací muslimů – Molenbeeku a Anderlechtu. A teď v nadcházejících volbách doufají v ještě lepší úspěch.

Tato strana se jmenuje ISLAM, což má být zkratka hesel strany – d’Intégrité – Solidarité – Liberté – Authenticité – Moralité (Integrace – Solidarita – Svoboda – Autenticita – Morálka). Představitelé této strany se těší podpoře například tureckého islamistického prezidenta Erdoğana jeden ze zakladatelů a předních představitelů této strany Redouane Ahrouch se veřejně vyjadřuje protiizraelsky a na podporu boje Palestinců proti státu Izrael. Tento islamista pracoval jako řidič u bruselské MHD, ale jak informovaly počátkem května The Brussels Times, byl po veřejných projevech na podporu zavedení islámského práva v Belgii z pracovního poměru okamžitě propuštěn.

Redouane Ahrouch (vlevo), jeden ze zakladatelů belgické strany ISLAM, a turecký prezident Recep Tayyip ErdoğanRedouane Ahrouch (vlevo), jeden ze zakladatelů belgické strany ISLAM, a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan|Facebook Redouana Ahroucha

Jistou zajímavostí je, že tato islámská strana se těší podpoře předního belgického konvertity k islámu Jean-Françoise Abdullaha Bastina, který se proslavil výroky typu, že Usáma bin Ládin je Robin Hood moderní doby a podobně.

Soutěž v karikaturách Mohameda

Druhou a u nás příliš nezaznamenanou zprávou je prohlášení známého kritika islámu a nizozemského poslance Geerta Wilderse. Ten plánuje uspořádat novou soutěž v tvorbě karikatur zakladatele islámu Mohameda, a to přímo na půdě nizozemského parlamentu. Wilders to prohlásil v rozhovoru pro nizozemský deník De Telegraaf. Vítěz soutěže má obdržet za svou karikaturu cenu 5 000 eur.

Kariktura proroka Mohameda z roku 2008, která pobouřila muslimyKariktura proroka Mohameda z roku 2008, která pobouřila muslimy|Profimedia.cz

O něco podobného se pokusil Wilders již před zhruba třemi roky, tehdy mu však podobnou akci zakázalo vedení nizozemského parlamentu s odůvodněním, že je to v rozporu s hodnotami a postavením nizozemského parlamentu. Wilders mediím k celé věci řekl, že cílem není provokovat, ale ukázat, že svoboda slova má větší hodnotu a cenu než požadavek muslimů na to, aby nebylo uráženo jejich náboženské cítění.

Proč být agresivní a násilnický

Podle mého názoru obě zprávy ukazují na zásadní problém dnešní západní Evropy, kdy strana hlásající snahu zavést islámské právo, a tedy i omezení či rovnou zrušení základních lidských práv, působí beztrestně dál a usiluje o své cíle, kdežto člověk pokoušející se využít právo na svobodu projevu, které je stále ještě aspoň symbolicky součástí právního řádu v Evropě, je pod různými záminkami umlčován a je mu bráněno v jeho činnosti. Přitom kdyby islámská strana uspěla se svým programem, tak ublíží svými cíli lidem mnohem více, než když si Wilders uspořádá v parlamentu provokativní soutěž v karikaturách zakladatele islámu.

Je nepochybné, že strach z reakcí muslimů na karikatury jejich proroka je dostatečným důvodem pro porušení principu evropského pojetí svobody slova. Vlastně se tak vysílá signál všem lidem, že pokud chtějí, aby je dnešní evropská společnost a umělci neuráželi a nezesměšňovali, musí být agresivní a násilničtí.

Možná nejsmutnější zpráva je, že svoboda slova dnes platí jen pro někoho a taktéž právo na urážení platí pouze pro určité lidi a určitá témata jsou naopak tabu.