Terorismus, novičok a Ronaldo. Svět čeká nejpolitičtější šampionát fotbalových dějin
Blížící se mistrovství světa ve fotbale je spolu s olympiádou sportovní událost roku. Podobně jako hry na horké poloválečné půdě korejského poloostrova je i turnaj v Rusku prorostlý mezinárodním napětím. Teroristé hrozí popravami největších hvězd, mezi Rusy a Angličany bují konflikt na několika frontách a nad tím vším sedí znovuzvolený prezident Putin.
Že se okolo fotbalového svátku navlékne dost politiky a politikaření, bylo jasné už dlouho dopředu. V roce 2014 požadovala část německých politiků odebrání pořadatelství Rusku jako údajně jedinou účinnou diplomatickou odvetu za anexi Krymu a intervenci na východní Ukrajině. Hostitelská země se rozhodla nezůstat pozadu a pro los zápasů skupinové fáze šampionátu zvolila dost neobvyklé a provokativní místo – Kreml.
Sport na druhém místě?
Kontroverze doprovázely i samotné určení Ruska pořadatelem akce. V roce 2010 vybíral výkonný výbor světové fotbalové federace FIFA ze čtyř variant – Rusko, Anglie, Belgie s Nizozemskem a Španělsko s Portugalskem. Sportovního fanouška jako první napadne, že nejméně „fotbalová“ možnost ze všech je poslat mistrovství do Moskvy – v porovnání s poraženými kandidáty mělo Rusko v té době zdaleka nejméně stadionů, nejméně atraktivní fotbalovou ligu a nejslabší fanouškovské i infrastrukturní zázemí.
Krátce po vyhlášení se proto začalo spekulovat o všech možných nekalostech, které za vítězstvím Ruska mohly stát. Tehdejší šéf FIFA Sepp Blatter je navíc dobrým přítelem Vladimira Putina a na ruské mistrovství se pojede podívat, přestože ze své funkce musel během obří aféry FIFA před třemi lety odstoupit kvůli podezření z korupce a stále probíhajícímu vyšetřování.
A s Putinem souvisí i další mráček kontroverze, který se nad šampionátem vznáší. Velká Británie Rusy podezírá z vraždy dvojitého agenta Sergeje Skripala nervovým jedem novičok, královská rodina i vláda proto vyzvaly fotbalovou asociaci k bojkotu. Ta se ale nad nápadem ani na vteřinu nezamýšlela, odřeknutí akce by pro Anglii znamenalo přísné sankce a diskvalifikaci ze všech dalších soutěží FIFA.
Ještě trochu oleje do ohně navíc přilil britský ministr zahraničí Boris Johnson. O Putinovi řekl, že turnaj využije ke zlepšení obrazu své země, stejně jako to udělal v roce 1936 Adolf Hitler prostřednictvím olympijských her.
Válka fanoušků i teroristů
Britsko-ruská rozepře se však nevede jen v politických kruzích. Angličtí rowdies mají ještě v živé paměti drsné střety s ruskými chuligány při mistrovství Evropy ve Francii dva roky zpátky. Rusové tehdy Angličany masově bili na stadionech i v ulicích a ti jim to nyní hodlají vrátit. Kvůli odplatě se spojili příznivci jinak rivalských klubů Milwall, West Ham a Manchester United, kteří dokonce vytvořili „vojenský plán operací“ v Rusku a v britských médiích hrozí skutečným peklem.
S výhrůžkami se vytasily i islamistické bojůvky. Podporovatelé Islámského státu například na sociální síti Telegram šíří obrázek, na kterém přímo na stadionu teroristé popravují největší světové hvězdy Cristiana Ronalda a Lionela Messiho. Na dalším plakátu bojovník sleduje zápas s výbušninou v ruce, vedle něj visí nápis „vítězství bude naše“.
Fanouškům nezbývá než doufat, že alespoň během samotného mistrovství se bude řešit více fotbal než politika. Celkem s jistotou se ale dá říct, že šampionát bude mít nějaký mezinárodní dopad. Putinovi může ve světě zlepšit zvuk, jakkoli ruští analytici předpokládají ztrátovost akce v už tak dost napjaté finanční atmosféře v zemi. Podobně jako u olympiády jde ale hlavně o prestiž a tu teď Putin potřebuje více než vyrovnaný rozpočet.
