Vážený pane prezidente, ruce pryč od nezávislých soudů!
Je horko, a aby toho nebylo málo, své polínko do ohně opět přiložil i prezident Miloš Zeman. Prezident republiky si pozval „na kobereček“, pardon, na konzultaci, předsedu Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského a předsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Šámala.
Kdo sleduje masochisticky naše média i o prázdninách, tak ví, že Miloš Zeman je pozval, aby s nimi „probral“ kauzu společnosti H-System. Šámal i Rychetský sice prezidentovo pozvání přijali, konkrétní obsah schůzky však, gentlemansky řečeno, není příliš jasný.
Mimo jiné se prý došlo k závěru, že český stát musí odškodnit poškozené. Alespoň tak to řekl médiím předseda P. Šámal. Omluvil se v té souvislosti za průtahy řízení, právě proces kolem H-Systemu je podle něj příkladem, kdy soudy rozhodovaly nepřiměřeně dlouhou dobu.
Že se mají zrychlit české soudy, to slyšíme přes dvacet let. Žádná novinka. Nicméně v rámci fair play dodejme, že v jiných zemích EU to není o moc lepší.
Věc chci glosovat z jiného úhlu pohledu.
Dobří lidé, proč chodit kolem horké kaše – prezident, ani ten přímo zvolený, nemá a nesmí do konkrétních soudních kauz mluvit! To platí přirozeně i pro H-System, a to i kdyby se hradní parta třeba „uvztekala“.
Dělba moci ve státě
Stejně jako většina nezávislých právníků a právních teoretiků pokládám tuto schůzku (včetně způsobu jejího svolání) za krajně nevhodnou. Obdobně jako například přední pražský univerzitní pedagog Jan Kysela zde vidím možnost zásahu politické moci do moci soudní.
A to není dobře. Byť se tak děje zatím jen v náznacích. (Post)moderní svět je čím dál tím více o symbolech a signálech. A Miloš Zeman touto svou aktivitou vyslal velice špatný signál, atak na nezávislost soudů je pro právní stát mnohem nebezpečnější než spálení tisíce červených trenýrek.
Po pravdě řečeno, velice se divím pánům předsedům citovaných vrcholných soudů, že se schůzkou souhlasili. K čemu může vlastně reálně být dobrá?
A co kdyby si soudci předvolali Zemana?
Zopakujme si silným hlasem — prezident ČR jakožto pilíř moci výkonné v právním státě nesmí zasahovat do moci soudní. Pilíře státní moci musí být na sobě nezávislé, teorie dělby se v minulosti ve světě již mnohokrát osvědčila.
S mírnou nadsázkou řečeno, je to jedna z nejlepších věcí, která byla v ústavním právu vynalezena, i když to třeba právním laikům asi na první pohled nedochází.
À propos, jak by se třeba pánové Ovčáček či Mynář tvářili, pakliže by si Šámal předvolal Zemana do Brna „na pohovor“, jelikož se mu nelíbí to či ono v činnosti Hradu? Například, že mu nejde pod vousy milost pro Kajínka?
Sečteno — vážený pane prezidente, ruce pryč od nezávislých soudů!
Autor je právník a publicista
