Centrální banky otevírají nůžky mezi chudými a bohatými, zjistili ekonomové z centrální banky
Je vám kolem padesátky, bydlíte v nájmu a pracujete za mzdu? Potom vás určitě netěší politika centrálních bank. Pokud vlastníte nemovitosti a jste významným akcionářem ve vlastních firmách, pak byste měli být šťastní, že centrální banky máme.
Trojice ekonomů nizozemské centrální banky prostudovala veškerou dostupnou literaturu o vlivu centrálních bank na nerovnost a došla k zajímavým závěrům. Netradiční zásahy, jako byly intervence České národní banky, mají různý vliv na různé skupiny obyvatel. Nejzranitelnější jsou nepřekvapivě ti nejchudší.
Když centrální banky snižují úrokové sazby, jak to dělaly během poslední finanční krize, tlačí tím na komerční banky, aby poskytovaly více úvěrů, zejména těch hypotečních. Nově vytvořené peníze se utrácí nejen za nemovitosti, ale i za zboží a služby. Dříve nebo později se ale otočí i na finančních trzích. Všude, kam nové peníze doputují, zvyšují ceny.
Proto v období nízkých úrokových sazeb obvykle rostou ceny nemovitostí a akciový trh. Na tyto trhy teče více nových peněz než například na trh s potravinami, kde ceny rostou také, ale pomaleji. Teprve se zpožděním zareagují mzdy, když snižování nezaměstnanosti začne tlačit zaměstnavatele na jejich navyšování. Viděli jsme to i u nás, kdy třeba v Praze za poslední roky vyrostly ceny nemovitostí mnohem rychleji, než mzdy.
Neutralita a chudí lidé
Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v rozhovoru pro Reflex uvedl, že peníze jsou v dlouhém období neutrální. Má pravdu, že se tištěním peněz nedá dosáhnout prosperity, ale neutralita je jen zdánlivá, pokud se koukáme na velká čísla, jako je HDP nebo nezaměstnanost. Pod pokličkou už je situace jiná.
Pokud vlastníte akcie a nemovitosti, nové peníze vám pomůžou navýšit hodnotu vašeho majetku. Není překvapením, že i v České republice, kde ve vlastním bydlí tři ze čtyř domácností, jsou v nájmech spíše ti chudší, přičemž bohatší mají častěji i více než jednu nemovitost. Podobně u akcií je pochopitelné, že jsou to spíše ti bohatší, kdo je vlastní. Přestože se u nás po revoluci otevřela možnost investovat do akcií téměř pro každého, chudé domácnosti nemají často prostředky na žádné investice.
Dokud nezareagují mzdy, tak tedy bohatší díky uvolněné měnové politice bohatnou, zatímco chudším se pomalu zvyšují ceny zboží a služeb, kterých si reálně můžou dovolit méně. Nůžky se otevírají.
Přehodnotit roli centrálních bank
Autoři studie jsou opatrní a v závěru říkají, že nemáme příliš důkazů. Přesto dvě třetiny zkoumaných studií potvrzují, že měnová politika nůžky rozevírá. Tvrdí ale také, že uvolněná měnová politika podporuje ekonomický růst a může chudým pomoci získat práci. Pokud jste ale práci měli, potom vám může spíše ublížit, když se naopak opasky utáhnou a úroky rostou. Pokud je vám kolem padesátky, potom patříte do skupiny osob nejvíce ohrožených nezaměstnaností a při ztrátě zaměstnání si nejobtížněji najdete novou.
Že politika centrálních bank není zadarmo, je neoddiskutovatelný fakt. Když se ale nově ukazuje, že má i svůj podíl na rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, měli bychom se zamyslet, zda nepřehodnotit její roli v ekonomice.
Autor je hlavní ekonom Roklen.
