Zeman dobře ví, že ať řekne jakoukoli blbost, všichni se toho chytnou. A o to mu jde
Po celou dobu, co působí v české politice, trousí Miloš Zeman své bonmoty. Některé se povedly a dokázaly pobavit, jiné jsou vyloženě trapné a směje se jím pouze on sám. Podobně, jako neustálé útoky na novináře, je to účinná taktika a strategie, jak zaujmout veřejnost. Problémem ale je, že média papouškují úplně všechno, co současný prezident vyplodí, i když jde o vyložené marginálie či hlouposti.
„Do vody, do vln do vysokých perutí biju. Na Mauriciu před lety pták žil, tož didus ineptus,“ to jsou verše našeho slavného básníka Petra Bezruče z jedné jeho básně ze sbírky Slezské písně. Latinský název „Didus ineptus“ někdo přeložil i jako „blboun nejapný“, odborné jméno je ale „dronte mauricijský“, což byl nelétavý pták. Před několika dny k tomu Zeman prohlásil: „Jsem přesvědčen, že inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného, což byl tvor žijící na Madagaskaru, ale byl právem vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo.
Mnohých se to dotklo, což dokumentují rozbouřené sociální sítě. Přitom ale právě prezident prokázal, že v tomto případe je sám na štíru s inteligencí. Je totiž vyloženým nesmyslem tvrdit, že dronte byl „právem vyhuben“. Naopak hrál v místním ekosystému důležitou roli, existují o tom různé odborné studie. Jak jméno ptáka napovídá, jednalo se o endemický (vyskytující se jen na určitém místě) druh, který žil na ostrově Mauricius. Další Zemanův nesmysl byl tedy Madagaskar. A vyhubit nějaké lidi kvůli jejich povolání je samozřejmě další hloupost. Pokud bychom měli vzít Miloše Zemana za slovo, tak můžeme stejně mluvit o některých prezidentech či politicích. Ale přistupovat na nesmysly, by bylo nejenom hloupé, ale i velmi nebezpečné.
Mimochodem, v projevu před velvyslanci, kde zazněla slova o blbounu nejapném, hovořil Zeman také o jakémsi „Hynku Koníčkovi“, což je ale český ambasador v USA Kmoníček. Další hradní chyba.
Jenže Zemanova slovíčka rezonují českou společností, objevila se i v cizině. A o to české hlavě státu jde. Zasejete pitomost do hlav lidí (viz neexistující Peroutkův článek o Hitlerovi „vlevo dole“) a ona si pak žije vlastním životem, bez ohledu na její relevantnost. V době internetových médií a sociálních sítí je to navíc daleko jednodušší, než kdykoli předtím.
Miloš Zeman takto provokuje na potkání, protože dobře ví, že jeho slova budou dál a dál reprodukována. Například opakovaně útočí na Českou televizi, ale právě s její pomocí se jeho slova dostávají nejčastěji k veřejnosti, protože ČT přenáší téměř všechny jeho projevy. Závažnou otázkou je, zda to má ČT dělat, neboť to nemá s její vzývanou veřejnoprávností vůbec nic společného. Kdyby média některá vystoupení Zemana ignorovala, byl by větší klid. Jenže to se nestane.
Prezident má dnes k dispozici nejrůznější mediální kanály, které publikují každé jeho slovo, bez ohledu na to, zda nám bylo sesláno nějaké moudro, či obyčejná hloupost. Zeman se může bez podstatné oponentury například vyřádit každý čtvrtek ve svém pořadu „Týden s prezidentem“ na TV Barrandov. Sledovanost jeho posledního „Týdne“ byla ale v průměru pouhých 165 tisíc diváků. To je v podstatě nic. Sliboval, zde publikaci „šrapnelů“, jak s oblibou říká některým svým výrokům, ale ani žádný šrapnel tentokráte nepřišel. Prostě nic, jen rekapitulace toho, co už známe. 
Přiznejme ale, že Zemanova hra s některými skupinami obyvatel je velmi účinná a skvěle mu v tom pomáhá jeho mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. Ten sleduje necelých 40 tisíc lidí, tedy naprosto marginální počet. Ovšem mechanické přebírání Ovčáčkových zpráv některými novináři, politiky a aktivisty, vždy spolehlivě rozpoutá novou diskusi.
Proto by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby na tiskovou konferenci Miloše Zemana někdy nikdo nepřišel a kdyby týden či dva nikdo jeho slova nekomentoval. Řečeno slovy prezidenta, něco by se tím „vyhubilo“. A byl by alespoň na chvíli klid.
