Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora

Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora Zdroj: Zbyněk Pecák

Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora
Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora
Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora
Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora
Protest proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí v souvislosti s kauzou jeho syna Andreje juniora
25 Fotogalerie

Bohumil Pečinka: Bude z Česka mečiarovské Slovensko?

Bohumil Pečinka

Pročetl jsem si stovky výpovědí na sítích ohledně dnešní politické krize a zaujal mě jeden typ reakce. Tito lidé tvrdí, že vášně kolem kauzy Čapí hnízdo jsou primárně proto, že někdo neuznal výsledky parlamentních voleb. V podtextu zní, že je chce někdo násilně otočit.

Současně dotyční kritizují způsob práce reportérů Kubíka a Slonkové nebo citují výroky ze včerejší demonstrace na Václaváku, čímž dokazují… vlastně cokoli. Od spiknutí mezinárodních sil až po apartní pohoršení, že jim ten či onen nápis na transparentu na demonstraci nevoněl.

„A představte si, paní, někdo tam přinesl papundeklovou šibenici, no co tomu říkáte, nejsou to násilníci?“ „A nejspíš taky nemají rádi pana prezidenta, že?“

Řada autorů na sociálních sítích tím připomíná krasobruslařské rozhodčí, hodnotící čistotu provedení jednotlivých skoků. Ano, blbosti se dělají — na demonstraci, v médiích, na ulicích, prostě všude tam, kde jsou lidé a vstupují do interakcí s jinými lidmi. Kdyby to však mělo být kritériem pro vyjádření nesouhlasu, nikdy by neproběhla žádná společenská změna, ale ani by nikdo nemohl veřejně projevit svůj názor.

Tento způsob argumentace úplně zatemňuje podstatu dnešní politické krize. Je jí trestněprávní kauza premiéra Babiše, kterou jeho štáb právníků a neformálních spolupracovníků systematicky zdržuje a blokuje a někdy při tom využívá také instituce státu.

Nevidět to a kritizovat okrajové jevy celé krize je přesná střelba, ale na úplně špatný terč. Dnes ještě nevíme, jestli vláda přežije v této sestavě, nebo bude sestaven kabinet ještě více nakloněný zájmům Andreje Babiše.

Dost možná, že Česko ročník 2018 vstoupí do fáze mečiarovského Slovenska po roce 1994. Připomínám, že tehdy byla hlavním zájmem slovenské veřejnosti obrana demokratických institucí státu. Všem, kterým to zní kýčovitě, bych rád vzkázal, aby pro stromy nepřehlédli les.