Hipstři dobyli slovenská města aneb první volby po vraždě Jána Kuciaka
Zastánci přímé volby starostů u nás v České republice často argumentují slovenským příkladem, kde občané vybírají svoje primátory měst a starosty obcí v přímých volbách. Pohled za řeku Moravu, kde se ve stínu našich vlastních „komunálek“ minulý víkend odehrály místní volby, ale nabízí rozporuplný obrázek. Slováci volili poprvé po vlně protestů, kterou na jaře vyvolala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Z výsledků komunálních voleb je podobně jako u nás trochu obtížené vyčíst jednoznačné závěry, kdo jak uspěl, ale jedno je jasné. Trendem slovenských komunálních voleb se letos stal nástup politiků, kteří nejsou spojeni s tradičními stranami a přímé volby v tom sehrály roli „urychlovače.“
Slovenské hlavní město Bratislava zažilo díky tomu ještě větší politické zemětřesení než Praha, kde se vlády ujali piráti. Bratislava bude mít nového primátora v osobě jedenačtyřicetiletého architekta a hudebníka kapely Para Matúše Valla.
Ten kandidoval jako nezávislý a měl pouze podporu dvou rodících se malých stran (Progresivní Slovensko a Spolu-občanská demokracie). Jemu naklonění nezávislí kandidáti do zastupitelstva se pak spojili do volného seskupení Tým Vallo a obsadili třetinu křesel v zastupitelstvu. Vallo dostal něco málo přes třetinu hlasů, ale díky jednokolovému systému bude další čtyři roky stát v čele největšího slovenského města.
Hipstři jedou
Podobně orientovaní nezávislí kandidáti, kteří nejsou spojení s oficiální parlamentní opozicí, vyhráli jednokolové přímé volby primátorů také v Žilině a Nitře. Právě příběh z Nitry ukazuje trend slovenských komunálních voleb asi nejvýrazněji. Teprve jednatřicetiletý nezávislý kandidát Marek Hattas, programátor a zakladatel místního nezávislého kulturního centra, zde po dvanácti letech z radnice dostal primátora za vládní stranu Smer, kterého porazil doslova „na hlavu“. Když se Hattase po zvolení novináři ptali, jak se popasuje s tím, že nemá vůbec žádné zkušenosti s politikou, Hattas lakonicky odpověděl, že hlavně nemá žádné zkušenosti s rozkrádáním veřejného majetku.
Primátorský řetěz v Trnavě navíc obhájil „hipster na kole“ a vicemistr světa ve footbagu (žonglování pomocí kopů s malým pleteným míčkem) Peter Bročka, který senzačně vyhrál primátorské volby již před čtyřmi roky, když převálcoval tradiční městské politiky s kampaní, používající v celém „malém Římu“ jeden jediný billboard. Muž s bradkou a na stařičkém kole se tehdy stal předzvěstí vlny, která teď zasáhla řadu velkých slovenských měst, když vousatí političtí „mladíci“ bez velkých stran dobyli radnice. Jejich českou obdobou by asi mohl být Jan Čižinský, kdyby měl pořádné vousy, a naopak neměl zkušenost poslance zavedené politické strany.
Kiska na hřiště?
Jak napsal jeden slovenský komentátor, skutečně nejsilnější stranou těchto voleb se proto stalo uskupení, které ani stranou není – Za slušné Slovensko, což je občanská iniciativa, která vznikla v rámci protestů proti vládě Roberta Fica po vraždě Jána Kuciaka. Toto tvrzení je spíš symbolické, ale obahuje mnoho pravdivého. Je totiž pravda, že Ficův Směr nebude už mít žádného primátora v krajském městě a „stáhl“ se fakticky jen na venkov, kde ale v počtu primátorů a starostů dominuje. Tradiční pravicová opozice slaví vítězství svých koalic ve východoslovenských metropolích Košice a Prešov, ale propadla v Bratislavě a doplatila na fakt, že s výjimkou křesťanských demokratů (KDH) nemá celoslovenskou sktrukturu.
Zá vítěze voleb se tak může vedle nových tváří považovat ještě také prezident Kiska, který má po volbách oznámit, jak bude pokračovat jeho politické angažmá. Volby polily živou vodou jemu blízké spojenectví nových stran – mimoparlamentního Progresivního Slovenska a malého uskupení Spolu-občanská demokracie, které se hlásí k bratislavskému i nitranskému primátorovi. Spekuluju se proto, že by odcházející prezident mohl být lídrem aliance Progresivního Slovenska a Spolu-občanské demokracie pro parlamentní volby v březnu 2020. Každopádně je jasné, že komunálky díky úspěchu nezávislých kandidátů ve velkých městem přispějí k dalšímu štěpení opozičního spektra od středu doprava, což slovenské politice krátkodobě moc nepomůže.
Ficův polibek smrti
Úspěch nových, neokoukaných tváří se může jistě mnohým líbit. Zkušenost s dosavadním nezávislým primátorem Bratislavy Ivo Nesrovnalem, ale může být v tomto směru i trochu varováním. Nesrovnal byl před čtyřmi lety také senzačně zvolen v přímé volbě jako nezávislý do čela hlavního města, ale jako osamocený „voják v poli“ skončil tak, že se začal blížit k celostátně vládnímu levicovému Smeru, s nímž se snažil dojednávat podporu Bratislavě a získal asi nechtěně i nepřímou podporu premiéra Fica do voleb. Tato „kolaborace“ se mu teď ale stala v tradičně nelevicové a antificovské Bratislavě osudnou a hlavní město bude mít potřetí v řadě nového primátora, navíc opět nuceného spolupracovat s nesourodou většinou v zastupitelstvu. Přímá volba primátorů zkrátka nemá jen pozitivní dopady, ač může krátkodobě vypadat jako lék na všechny problémy.
Slovenské prezidentské volby 2019 >>>
