Vladimír Pikora: Jsem disident a ruský šváb!
Něco vám prozradím: Snad každý týden se od někoho dozvím, že jsem ruský agent. Dlouho jsem nechápal, jak mohu být ruský agent, když jsem v Rusku nikdy nebyl. Rusky neumím. A Rusa jsem dávno neviděl. Nějaký čas jsem čekal, jestli mi nezačnou alespoň jako ruskému agentovi chodit peníze na účet. Ale kupodivu pořád nic.
Pak jsem konečně pochopil, proč si někteří lidé takovou pitomost myslí. Důvod je prostý. Jejich svět se skládá z černé a bílé. Z nul a jedniček. Z totálního dobra a totálního zla. Nic mezi tím. Jestli tedy řeknu, že v ČR nechci zavést euro (protože bla bla bla), musím být logicky ruský agent. Nic jiného být nemohu. Chci euro – nejsem agent. Nechci euro – jsem agent.
Bohužel se ukazuje, že k tomuto naivnímu, černobílému rozdělování společnosti nepřispívají jen média, ale dokonce (!) i státní orgány. Tento týden jsem si přečetl zprávu BIS. Zpráva tvrdí, že jsou mezi námi i tací idioti, kteří nefandí EU, a tím ve své hlouposti slouží Rusku, jež je zneužívá. Aha, nechci euro, tudíž nefandím EU, tudíž jsem ruský šváb. To, že názor na ekonomickou výhodnost či nevýhodnost eura nemá s EU nic společného, ani to, že já nemám s Ruskem nic společného, nevadí. Jasné?
Cituji zprávu BIS: „Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé. Jejich činnost je věcí diskuse a kritiky v rámci svobody slova a případně občanskoprávních sporů, čímž ovšem nijak nezpochybňujeme, že tito lidi a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie.“
To je ale přímo katastrofální interpretace BIS! Sice připouští svobodu slova, ale mezi řádky říká, že je jen jeden správný názor a každý jiný je nebezpečný. „Správné“ je fandit EU a liberální demokracii. Fandit třeba brexitu nebo konzervatismu je „závadné“. Možná by šla slova BIS vykládat i tak, že nabádá k vedení občanskoprávních sporů s těmi, kteří mají jiné, tedy „závadné“ názory.
Z toho zase dál plyne, že svobodná kritika u nás už neexistuje, protože kdo není s námi, je proti nám. Velmi to připomíná neblahé heslo: „Socialismus si rozvracet nenecháme!“ Už se jen bojím, že bude následovat další oblíbené heslo Klementa Gottwalda: „Zakroutíme jim krkem!“
Není to konec svobody slova? Kritizovat USA a zároveň Rusko už nejde? Už si musím vybrat jen jednu stranu? Takže podobně, jako dříve za všechno zlé mohla americká mandelinka, dnes za všechno může Putin? Fakt musíme být takoví patolízalové? Musí to být ode zdi ke zdi?? Máme se změnit v tak prostoduchou, naivní společnost, v níž je vše černobílé?
Tak aby bylo jasné, nemám rád ani Putina, ani Trumpa. Ani Le Penovou, ani Macrona. Ani Salviniho, ani Porošenka. Zato mám rád třeba Thatcherovou. Ona jediná z nich podle mě měla nějakou skutečnou politickou i ekonomickou vizi. Klidně se z toho třeba pomátněte pohoršením, vy tvůrci jediné pravdy. Opovrhuji touhle údajnou morální nadřazeností těch, kdo si osobují právo vykládat „správňácký pohled na svět“.
Nějak se nám to zkrátka historicky zvrtlo, že skončilo dělení společnosti na levici a pravici. Zato tu nově máme „lepšolidi“ a „horšolidi“. Lepšolidi jsou přesvědčení, že mohou horšolidi okřikovat, horšolidi pak smějí podle nich leda tak demokraticky mlčet. A já mám pomalu pocit, že už nám tu vzniká nový disent.
Jenomže leccos svědčí o tom, že je to velmi nezdravý jev ve společnosti: I v Británii si lepšolidi mysleli, že se mohou veřejně vysmívat horšolidem, tedy lidem, jimž se nelíbilo členství Británie v EU. Mysleli si, že jsou ve většině i v morální převaze. Pak udělali referendum. A s překvapením zjistili, že jsou kupodivu v menšině. Zvítězil brexit. Takže lepšolidi hned vyslali do světa arogantní zprávu, že pro brexit hlasovali „staří a nevzdělaní“. Tedy v překladu ti hloupí, ti bez práva na názor. „Demokraticky“ proto lepšolidi chtějí referendum opakovat — a to tak dlouho, dokud si neodhlasují svůj názor. Pak zvítězí ten jediný „správný“ názor a další referendum už nebude nutné. Ano, tím by demokracie skončila.
Někteří lidé zprávu BIS hájí. Podle nich nesmíme podceňovat vliv Ruska, jeho propagandy a agentů. To mají pravdu. Zatraceně velkou pravdu. Skutečně není třeba pochybovat o tom, že tu máme ruské agenty. Rusko je ostatně nejspíš má v každé zemí, kde má ambasádu. A tam, kde má velkou ambasádu, jich logicky má víc. Standardní to postup všech velmocí. Navíc my jsme pro Rusko svým způsobem citovou záležitostí. Od roku 1945 nás Rusové chápou jako svou sféru vlivu a to se asi v dohledné době nezmění. Ostatně na to, abychom tohle věděli, nepotřebujeme BIS. Ale nějak mi v tom zachází souvislost: nespokojenost se členstvím v EU = ruský agent. Na to, pěkně prosím, BIS přišla kde?
Podobně jako dřív jsme potřebovali jasně definovat nepřítele (byly to USA), dnes si zase někteří lidé potřebují jako jasného nepřítele definovat Rusko. Potřebují hromosvod, na který svedou všechnu špatnost světa. Vůbec nechápou, že Rusko už není Sovětský svaz. Rusko není protipól Americe, protože to už není globální dvojka. Globální dvojkou je totiž Čína. Když už tak „nutně“ potřebují někteří lidé hledat ony dva póly světa, ony dvě mocnosti reprezentující bílou a černou, pak by se do jejich vidění světa daleko spíš měla kvalifikovat právě Čína.
Čína ovšem roste tak rychle, že brzo z globální dvojky bude jedničkou, a to ekonomicky i vojensky. Zatímco Evropa si například v Evropském parlamentu odhlasovala, že nechce využívat umělou inteligence u zbraní, Čína rozvíjí umělou inteligenci všude. Od nedemokratického hlídání obyvatelstva až po armádu. Rusko je vedle ní už jen stínem bývalé velmoci.
Lepšolidi se svou obsesívní potřebou rozdělovat svět na černou a bílou by se tak spíš než ruských švábů měli bát čínských agentů. A faktem je, že i o nich BIS píše: „K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali i kariérní čínští diplomaté. V tomto kontextu je nutné konstatovat, že čínský přístup je de facto stejně hybridní jako ruský, hrozbu může představovat zpravodajský důstojník stejně jako kariérní diplomat či byznysmen.“
BIS také píše: „Čína disponuje téměř neomezeným kapitálem, který je schopna nabízet zahraničním firmám výměnou za přístup k duševnímu vlastnictví anebo vstup na zahraniční trhy.“ Na to Rusko ve srovnání s Čínou prostě nemá.
Lepšolidi však zastydli ve studené válce osmdesátých let. A to globálně. Místo toho, aby lepšolidi pochopili, že novým hráčem ve studené válce je dneska Čína, a po vzoru Trumpa odmítali čínské zboží, čímž by Čínu mohli ekonomicky oslabit, odmítají ve své naivitě ruskou kulturu:
Britský list The Times vidí populární ruskou animovanou pohádku Máša a medvěd jako nástroj propagandy Kremlu! Proč? Prý „Máša je divoká, až zlobivá, ale také kurážná. Troufá si na víc, než na kolik zdánlivě má. Není přehnané ji vidět ‚putinovskou‘,“ citovaly The Times bezpečnostního experta Anthonyho Gleese z Buckinghamské univerzity. Tak to je gól – Británie se teď bojí pohádky?
Jak mi zakazování pohádek připomíná minulost! Pamatujete si, jak se u nás před rokem 1989 nesměl vysílat kačer Donald a spol., protože strýček Skrblík propagoval kapitalismus? Opravdu musíme do všeho cpát ideologii?
Jenže mnozí skutečně vidí ideologii za každým bukem. Třeba BIS vidí ideologii i ve školách. Bohužel v nich ale vidí jinou ideologii než já. BIS píše: „Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození).“ Takže BIS bude dějepisářům „správně“ vykládat dějiny? Já myslel, že jsme se „správného“ výkladu dějin už zbavili. Bude teď nově BIS formulovat i osnovy?
Pluralita názorů a svoboda slova jsou staronově považovány za nebezpečné. BIS ve zprávě poněkud básnicky píše: „Dveřmi vyhodíte internacionalistu a oknem se vám vrátí bojovník proti migraci, islamizaci, dekadentnímu chaosu a obhájce tradičních křesťanských hodnot.“ Ajaj, tady se ovšem mravokárce chytil. Všechny zakládající dokumenty EU se odkazují na křesťanské hodnoty. (Jaké jiné hodnoty by ostatně měla Evropa mít? Buddhistické? Hinduistické? Islámské?) Trochu se nám v tom ti naši mravokárci horující pro EU ztratili se svým nasazováním na „tradiční křesťanské hodnoty“.
Velmi se bojím společnosti, která zakazuje někomu mluvit. To vždy automaticky vytvoří nezdravé pnutí ve společnosti, jež potom někde vybublá v násilí a revoluci. Ve společnosti by si lidé měli naslouchat a nedělit se na lepší a horší. Emotivní výsměch věcným argumentům druhého k ničemu dobrému nepovede, jen to napumpuje papiňák před explozí. Potřebujeme mosty, ne hořící barikády jako v Paříži.