Nečekaný úspěch EU: Eurobyrokracie je jen 150 let pozadu za vědou!
EU dala letos Evropě krásný vánoční dárek. Zatímco průměrný obyvatel unijních zemí si vždy myslel, že eurobyrokracie je sto let za opicemi, evropští úředníci prokázali, že to zdaleka není tak zlé. Že pochopitelné a omluvitelné zpoždění práce úřednictva za vědeckými poznatky se počítá jen na století.
Eurobyrokracii už asi ani nemá smysl kritizovat za nesmyslnost, podobně jako nemá smysl kritizovat krtka za krtiny. Krtek hrabe díry, úředník hrabe nesmysly. Pokud se s tímto axiomem smíříme a pochopíme, že úřednictvo je tu od toho, je pak pozorování počínání Bruselu v podstatě dobrá zábava.
Regulujme!
Dne 14. června 2018 byl v Úředním věstníku EU publikován „Balíček k oběhovému hospodářství“, který má regulovat zacházení s odpady. Jedním z hlavních cílů balíčku hospodářství je přesměrovat více odpadů ze skládek směrem k recyklaci a využití. K tomu bude třeba investic do navýšení kapacity stávajících nebo výstavby nových zařízení na recyklaci odpadů nebo na energetické či jiné využití odpadů.
Součástí je novela směrnice o skládkách odpadů, směrnice o odpadech a novela směrnice o obalech a obalových odpadech. Jednotlivé předpisy pak určují cíle, kterých je třeba v určitém časovém horizontu dosáhnout. Členské státy by měly různými formami zejména podporovat využívání opakovaně použitelných obalů, podporovat recyklaci či jiné využití obalů či omezit konečné odstranění obalů.
Směrnice o obalech a obalových materiálech pak stanoví, že do roku 2025 musí být alespoň 65 % všech obalových odpadů recyklováno. Do roku 2030 bude muset být recyklováno minimálně 70 % obalových odpadů. Takže máme na dvanáct let naplánováno z Bruselu, kolik a jakých máme kde mít popelnic, a s takovým základem můžeme vybudovat nový lepší svět mnohem snadněji.
Jak praví klasik...
James Clerk Maxwell se narodil 13. června 1831 v Edinburghu a zemřel 5. listopadu 1879 v Cambridge. Byl všestranný fyzik epochy parního kotle. Jeho nejvýznamnějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole – Maxwellovy rovnice. Ale jak bylo to století páry, tak také samozřejmě zkoumal parní kotel a při tom bokem napsal první vážné vědecké pojednání o zpětné vazbě, regulaci a její míře.
Stať se jmenovala "On governors". (Proceedings of the Royal Society, Vol. 16 (1867–1868) pp. 270–283.) A dočteme se v ní, že dokonce i pro parní kotel platí, že když regulujeme opravdu hodně, nafest a do detailů, tak nám to chvíli pěkně a zcela stejnoměrně jede a pak se to –poměrně brzo – zastaví. A nejede to. Že přeregulace systému je hrubě na úkor jeho funkčnosti, zranitelnosti, výdrži a v podstatě všemu. A platí to i pro lokomotivu, natož pro tak nesmírně komplexní systém jako stát či nadnárodní společenství. Je to právě sto padesát let, co na to pan Magnetista přišel. Proto Evropská unie začala – asi na oslavu výročí – v roce 2018 celoevropsky, centrálně a přísně regulovat smetiště.
Optimistický závěr!
Takže pokud dobře počítám: Pokud si z tohoto mého textu vezmou v Bruselu poučení a začnou ještě dneska pracovat na změnách, je vysoce pravděpodobné, že nás Brusel přestane buzerovat už v roce 2168!
