Andrej Babiš si stát představuje jako firmu, Piráti jako e-shop
Pirátská strana si naplánovala sjezd na třetí lednovou sobotu. Průběh tohoto setkání však bude patrně mnohem nudnější, než by leckdo odhadoval z trochu netradiční vizáže některých politiků strany a celkově cool espritu, na němž si partaj zakládá.
Příštích dvanáct měsíců může rozhodnout o tom, zda se piráti vyprofilují jako jednoznačné číslo dvě domácí politiky. Do karet jim hraje i to, že jejich političtí rivalové i mediální oponenti zatím nejsou proti pirátům schopni efektivně skórovat a vystačí si s povrchním nálepkováním.
Budou dvojka?
Povahu aktuálně druhé nejpopulárnější politické strany ve státě (prosincový průzkum Kantar TNS pirátům přisuzuje přes devatenáct procent preferencí) vlastně není nikdo schopný pojmenovat. Pirátští poslanci také zatím – přes několik spíše úsměvných lapsů typu těžba kryptoměn ve služebním bytě – prokazují velice solidní politické instinkty. Rozhodně lepší, než sněmovní veteráni od těchto nových „kluků“ čekali. Předseda strany Bartoš je toho ukázkovým příkladem.
Když v předvečer 17. listopadu spustilo duo Slonkubík kauzu „Babišův syn“, Bartoš si na svůj facebookový profil efektně pověsil printscreen SMS, v níž vyzývá všechny předsedy opozičních stran ke společnému postupu proti premiérovi, a následně byl i na známé fotografii, kde se vedle něj a představitelů Demokratického bloku culil i Tomio Okamura. (Tahle fotografie bude mimochodem Okamuru pronásledovat ještě hodně dlouho.) Ale zatímco se představitelé ODS, topky a STAN následně ve vzrušené atmosféře nechávali vidět na demonstracích a na jejich sociálních sítích defiloval Havel, Charta 77, Listopad, Odkaz a Morálka jako svatí na orloji, Bartoš se už držel zpátky.
V den sedmnáctého listopadu pouze připomněl, že datum je pro něj důležité, protože si ze všeho nejvíc cení lidské svobody, a právě proto si v tento den před třemi lety vzal svou manželku. O Babišovi, demonstracích a aktuální politické situaci ani ťuk. Byla to zjevně funkční taktika: pražské protesty Babiše mírně posílily, neboť aktivizovaly jeho voliče. Politici, kteří na pražských náměstích přesvědčovali přesvědčené, z kauzy „Babiš syn a Krym“ neprofitovali. Spíše jim uškodila.
Výsadek Kliniky?
Političtí soupeři se snaží piráty líčit jako výsadek Kliniky a Antify do sněmovny. Důkazní materiál má tvořit účes Ivana Bartoše, pár jeho starých fotek z mejdanů a fakt, že piráti chtějí legalizovat trávu. Taková strategie by mohla fungovat v roce 1995, ale ne dnes. A také (jak je vidět na případě Prahy) nezafungovala. Společnost už se příliš proměnila, navíc pohled na pirátský poslanecký klub či návštěva stranického internetového fóra napoví, že partaj nemá s radikální levicí a vlastně jakoukoliv ideologií nic společného.
Tón a témata vnitrostranické debaty určují vesměs technokraticky orientovaní třicátníci s kořeny v IT. Má-li pirátská politika nějaký vizuální symbol, určitě jím není sprejem vyvedené áčko anarchistů nebo Molotovův koktejl, ale spíš líbivá ikona smartphonové aplikace.
Strana mladých
Piráti nejsou fixovaní na názorovou nebo sociální skupinu (na což pravidelně dojíždějí strany pro městské liberály, aktuálně TOP 09), ale na mnohem početnější demografii: podle průzkumu TNS Kantar suverénně vedou u voličů do třiceti let a druhou nejvyšší podporu mají mezi lidmi od 30 do 44 let.
Přičemž tato podpora je stabilní napříč republikou. Pirátům se zjevně podařilo podchytit rozhodující část mladých voličů, tu, která k volbám chodila občas nebo vůbec a klíčové jsou pro ni tři věci: liberalismus ve věcech typu drogová problematika, digitální řešení a absence provařených tváří. Bartoš a spol. se prostě přizpůsobili realitě, v níž mladí Češi žijí.
A to, ať se to může starším nelíbit, je svět, v němž jsou drogy běžně a bezproblémově dostupné (takže jejich kriminalizace působí absurdně), informační technologie hrají obrovskou úlohu v každodenním životě (takže kompletní digitalizace státní správy, volby přes internet a podobné návrhy znějí naprosto přirozeně) a ideové zařazení, i mezi mladými ještě v devadesátých letech velmi podstatné, už ztrácí smysl.
Piráti ve skutečnosti nejsou antisystémová strana. Svým způsobem jsou velmi konformní. Voličům nabízejí vizi státu, který bude fungovat jako dobře odladěná aplikace, kde nikdo neobtěžuje s ideovými střety a názory vůbec a vše je pohodlně na dosah jednoho kliknutí. Babiš si stát představuje jako firmu. Piráti jako e-shop.
