Masaryk měl Šámala, Zeman má Mynáře. Ó, my se máme
Na hradního kancléře se to valí. Stručný přehled: nezískal bezpečnostní prověrku, nápadně levně koupil pražskou vilu, vybudoval načerno rybník doma v Osvětimanech, poněkud zvláštně komunikoval se soudci, přimlouval se v Kyrgyzstánu za zakázku pro neznámou firmu… Prezident svého muže dál drží proti všem kavárenským zlolajníkům i novinářským nepřejícníkům.
Od Masarykova kancléře Přemysla Šámala republika dokráčela během století ke kancléři Vratislavu Mynářovi. Bez hloupé idealizace časů minulých — od noblesního protirakouského a protinacistického odbojáře k podnikavému pánovi. Ó, my se máme.
Stoletý vývoj neukazuje na nic menšího než na hloubku naší demokracie a vybudovaný klid na práci, kde už netřeba podstupovat hrdinství. Každý se dnes může stát hradním kancléřem, první i poslední z nás. Nynější kancléř není nad nás obyčejné povýšený intelektuál, je to pán, který v běžném životě mezi běžnými lidmi umí chodit. Jeho šéf, prezident, se stará o blaho republiky, kancléř o blaho svého šéfa a tak trochu i o své Osvětimany. Jaký prezident, takový kancléř.
Miloš Zeman kancléře vždy podrží, takový už je. Poruší i své prezidentské slovo, že Mynář bez prověrky skončí – tak moc je to člověk podstatný. V dějepise budou mít vzájemnou loajalitu vytesanou. A máme k oběma bonus navíc: choť pana Mynáře, prý „jediná televizní profesionálka“, v pravidelném videu na sociálních sítích referuje o běžném životě v zákulisí Pražského hradu. Protekce v tom ani špetky není, paní Mynářová to dělá úplně zadarmo. Nepřejícníci by už tak konečně měli odložit zlobu i zášť a říci si s námi ostatními: Ó, my se máme.
P. S.: Lze se někam přihlásit do konkursu na moderátora/moderátorku alternující paní Mynářovou?
