Hranice pro trestný čin krádeže se má zvýšit na 10 tisíc. Umožní to kapsářům krást téměř beztrestně?
Možná jste také zachytili návrhy na změnu finanční hranice, do které je krádež považována za přestupek a od které za trestný čin. Odborný tým ministra spravedlnosti Jana Kněžínka navrhuje zvýšení této hranice z dnešních pěti tisíc na dvojnásobek – tedy relativně vysokých deset Palackých.
Předmětný návrh se setkal s relativně četnými negativními ohlasy jak od některých politiků, tak i od veřejnosti. Hlavní kritika spočívá v tvrzení, že přestupkové řízení není tak přísné, a de facto se tak prý vysílá zlodějům a darebáčkům signál: do deseti tisíc můžete skoro beztrestně krást a loupit. A také, že to prý podryje celkovou morálku naší společnosti.
Pozitiva návrhu
Pokusím se teď zahrát na ďáblova advokáta a shrnout důvody, pro které vidím tento nápad jako v zásadě užitečný, byť se tak laikům na první pohled nemusí jevit.
Nejprve je třeba připomenout, že pětitisícová hranice pro škodu nikoliv nepatrnou platí od roku 2002. Tedy již dlouhých 17 let. S ohledem mj. na inflaci a růst minimální mzdy je to, dle mého názoru, opravdu hodně nízká hranice. Právo a právní úprava musí přece reagovat na společenský a ekonomický vývoj, což samozřejmě neplatí jen pro tuto oblast. Pět tisíc zde působí skutečně archaicky.
Navíc je třeba si uvědomit, že zmíněná hranice se uplatní v drtivé většině na pachatele chycené poprvé. Jestliže někdo něco ukradne podruhé, a to třeba jen chleba za 35 Kč či lahváče v akci za 8 korun, již se dostává do sektoru speciální skutkové podstaty, tzv. recidivy krádeže a bude se ho i nadále týkat režim trestního zákoníku.
Nesmyslné jsou tedy úvahy, že vychytralejší dareba bude každý den krást za 9 999 Kč a trestní právo na něj bude krátké. Tak to prostě není a nebude.
Kapsáři a násilí
Kapesní krádeže a stejně tak krádeže, kde bylo použito násilí anebo jím bylo „pouze“ vyhrožováno vždy spadají a nadále budou spadat do hájemství práva trestního, nikoliv přestupkového. Takže na internetu kolující příklad – zloděj burácí: naval telefon, nebo Tě zmlátím, ale jen pokud je levnější než deset tisíc! – je z právního hlediska nesprávný, jelikož krádež, při které bylo užito výhrůžky násilí spadá do trestního práva, tedy před trestní soud, nikoliv před přestupkovou komisi.
Pro informační komplexnost dodejme, že i vloupání (např. do chaty, hotelového pokoje či bytu) taktéž nikdy nebude spadat mezi přestupky, a to i kdyby poučenější lapka vzal věci „jen“ za šest tisíc korun.
Nárůst agendy pro obce
V čem naopak musím souhlasit s kritiky návrhu, je fakt, že zde patrně dojde k částečnému nárůstu agendy pro obce, které se přestupky zabývají. Avšak nebude to, dle mého odborného názoru, nárůst enormní, viz i výše uvedené důvody. Obcím by tento nápor samozřejmě měl být řádně ze strany státu kompenzován, a to skutečně! Tedy nejen příslibem, jak se to žel obcím a krajům stalo v jiných dřívějších případech.
Ještě dodávám, že malé obce (tzv. jedničkové) již dnes v drtivé většině nevykonávají přestupkovou agendu, ale na základě veřejnoprávní smlouvy to pro ně konají větší obce a města, která jsou na to vybavena odborným personálním aparátem.
Autor je právník a VŠ pedagog.
