Komedie politické sekty jménem SPD pokračuje, voliči naletěli Okamurovi již poněkolikáté
Zatímco televizní diváci se v posledních týdnech baví seriálem Most!, tak na politické scéně se o zábavu stará především seskupení, které se jmenuje Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Posledním kouskem, který rezonuje společností, je zrušení stranické organizace SPD na severní Moravě, jež vedl jeden z hlavních českých politických zbloudilců Lubomír Volný. V případě SPD se ale pouze opakuje to, co se dělo v někdejším Okamurově hnutí Úsvitu přímé demokracie.
Tomio Okamura proslul především tím, že hovoří velmi rychle, že neustále opakuje to samé a že je mu úplně jedno, co vlastně říká. Na některé voliče to spolehlivě funguje. Vyberete si nějaké téma, v případě SPD v poslední době například migraci, a tlačíte ze všech sil na pilu. Ono to v politice funguje, ale jen do jisté doby. Do té doby, něž někdo chytřejší přebere vaše téma a dá mu skutečný obsah. To Okamura neumí.
Viděli jsme to už kdysi u jeho nakonec zkrachovalého Úsvitu přímé demokracie. Jenže někteří voliči jsou nepoučitelní. Část elektorátu i v České republice neustále hledá jakousi alternativu, někoho, kdo je razantní a tváří se hodně sebevědomě. Nemusí mít ani pořádný program a nemusí vyznávat ani žádnou ideologii. Současný zrychlený svět oblouzněný internetem a sociálními sítěmi to umožňuje i v politice.
Radikální proslovy a mlácení prázdné slámy ale nakonec doběhlo i samotnou SPD. Vidíme to v poslední době na několika příkladech.
Jedním z nich je osud seniora a vášnivého podporovatele SPD Jaroslava Baldy, který byl v lednu jako vůbec první člověk v Česku odsouzený za teroristický útok. Předloni pokácel stromy na železniční koleje a šířil výhrůžné letáky. Muž usiloval o to, aby společnost připsala jeho činy muslimským uprchlíkům a tvrdil, že jej „pronásledovaly hrůzné sny o migrantech“. Balda byl obětí manipulace, kterou kromě jiných rozsévá také SPD.
Rekordman v šíření nesmyslů
Mnozí členové SPD v posledních dvou letech vynikli i při šíření nejrůznějších nesmyslů. Intelektuální úroveň některých jejich prohlášení byla tak nízká, že musela překvapit i voliče této strany. A těch nebylo ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 málo – strana získala 10,64 procenta hlasů, volilo jí 538 574 lidí a má tak 22 mandátů ve sněmovně. Jak ale pracovat s takovými hloupostmi, jako bylo například tvrzení předsedy Okamury, že Muzeum romské kultury požádalo stát o příspěvky v hodnotě „bilion korun“. Že něco takového někoho vůbec napadne, je zarážející a varovné.
Okamura byl například minulý rok prakticky každý týden v nějakém diskusním pořadu na TV Barrandov a mohl si tam plácat, co chtěl. Nikdo ho v tom neomezoval, přestože pořád opakoval to samé. Jenže ředitel a prominentní konferenciér Barrandova Jaromír Soukup některé své diskusní pořady nedávno zrušil a důvod byl příznačný: Prý je to „bezobsažnost toho, co v nich politici říkali“. Ano, to je naprosto přesné, bezobsažný byl především neustále zvaný Tomio Okamura. Ten ale přišel zrušením diskusí na Barrandově o jeden z hlavních komunikačních kanálů. I když veřejnoprávní Česká televize v rámci nesmyslně vzývané politické korektnosti často zve členy SPD, kteří v televizi placené daňovými poplatníky předvádějí, jak má vypadat skutečný politický Kocourkov.
Příkladem budoucího možného rozpadu SPD je pak pnutí kolem zrušení její buňky v Moravskoslezském kraji. Přitom Lubomír Volný, předseda buňky, byl až do této doby velkou hvězdou SPD, zejména když pronášel své extrémistické názory a vyzýval ve sněmovně jiné poslance, aby si to šli s ním vyříkal „ven“.
Průzkumům sice věřit nemusíme, ale preference SPD míří už delší dobu spíše k nižším číslům. Testem budou květnové volby do Evropského parlamentu. Na rozdíl od francouzského Národního sdružení Mariny Le Penové, španělské strany Vox, či německé AfD, které hlásají některé podobné věci jako Okamura, se dá předpokládat, že SPD nijak výrazně nezaboduje. Na další komedii v jejím podání se proto určitě můžeme těšit zejména poté.
