Vladimír Pikora: První automobilky zavírají továrny v Británii. Není ale pravda, že kvůli brexitu
Automobilovým světem otřásla zpráva, že Honda uzavře svou továrnu v britském Swindonu. Ihned se začaly rojit komentáře, že za to může brexit. I někteří čeští politici poslali do světa komentáře typu: „Británie je mimo EU pro Hondu nezajímavá!“ Tyto obavy doplnily zprávy, že v Británii hodlá propouštět i Nissan či Jaguar Land Rover.
Mezi mnoha lidmi z byznysu, politiky i médií zavládla panika, že to je jen začátek a že brexit vyvolá hospodářskou krizi. Jenomže jestli něco lze označit za fake news, či spíš za „fake-fámu“, pak je to právě tento případ.
Realita je totiž taková, že pokles výroby by přišel tak jako tak. S brexitem nemá nic společného. Brexit se ale náramně hodí jako hromosvod. Je přece tak „důležité“ mít problémy na koho svést.
Přesun k americkým a čínským zákazníkům
Takže o co jde v realitě? Honda podobně jako jiné automobilky jen reaguje na pokles některých odběratelských trhů a snaží se přesunout ke klíčovým zákazníkům, kteří už dávno nejsou v Evropě, ale v USA a Číně. Přesunu výroby nahrává i fakt, že byla podepsána dohoda mezi EU a Japonskem, která sníží cla na dovoz aut z Japonska do Evropy. Japonci nejspíš omezí nebo úplně ukončí výrobu i v těch zemích, jež v Unii zůstanou. Evropský automobilový průmysl bude pod tlakem. Bez ohledu na brexit.
Už nyní totiž klesají prodeje téměř po celé EU. Klesají i v ČR. Prodej nových aut v České republice v lednu klesl o vysokých 17 procent. Chtějí běžní Češi kupovat méně aut, protože Britové hodlají opustit EU? To by snad nevymyslel ani ten největší troll. A přesto je brexit oficiálně za viníka přicházejícího hospodářského ochlazení. Původně jsme si mohli myslet, že nižší české prodeje jsou jen komplikacemi spojenými se zářijovým zavedením nové metodiky měření emisí a spotřeby automobilů WLTP. Některé automobilky prostě najednou neměly co prodávat nebo nabízely motorizace, jež zákazníci nechtěli. Jenže období poklesu už je moc dlouhé. Věc začíná být složitější. A jestli v tom má některá ze stran evropsko-britského sporu trochu prsty, tak ta britská to tedy není.
Velké změny na obzoru. Ale v mlze
Podle mě je totiž zákazník v šikaně vůči automobilovému průmyslu už ztracený. Bojí se, že si ekologové vymyslí další nesmyslnou regulaci, která sice (možná) pomůže jeho plicím, ale ublíží jeho peněžence. Zákazník už pochopil, že Evropa chce zadupat diesel do země, což se projevilo ve výrazném poklesu jeho prodejů. Zároveň si ale není jistý, že je elektřina budoucností, protože budoucností by také mohl být vodík. Hodně lidí včetně mě proto vyčkává a nákup nového auta odsouvá. Každý pohon totiž má své mouchy (a ano, ekologové jsou v pozadí):
Za prvé zprávy o tom, že v budoucnu budou zakázány prodeje všech spalovacích motorů, rozhodně nenahrávají myšlence koupit si jako alternativu dieselu benzínový motor.
Za druhé čistě elektrický motor zase nabízí slabší dojezd a problémy s nabíjením. Na sídlišti si asi zákazník nehodí před dům prodlužovák, aby nabíjel.
A za třetí diesel je ekologům největším trnem v oku a dieselům jsou zakazovány vjezdy do mnoha měst.
Dieselgate a přehnané návrhy ekologických aktivistů si tak vybírají na automobilovém průmyslu svou daň. Zákazník pochopil, že ho čekají velké změny, ale stále neví jaké. A nejistota je to poslední, co by ekonomice pomohlo. Takže se není čemu divit, že se v Evropě auta moc neprodávají. A když prodeje aut klesají, je jaksi logické, že automobilky mají nižší tržby a uzavírají evropské továrny. (Ten brexit je v tom kde?)
Přichází éra samořiditelných a sdílených aut
A aby toho nebylo málo v Evropě dech ztrácí i čínská ekonomika. Čína odložila kola, přešla na auta, rychle se industrializovala a je z ní druhá největší ekonomika světa aspirující na to, aby se jednou stala vůbec největší ekonomikou a předběhla USA. Tady se bude aut nejen nejvíc vyrábět, ale i prodávat. Tady bude pupek automobilového světa.
Jenže Čína už neroste jako v minulosti. Představa, že je tu víc než miliarda lidí, kteří potřebují nové auto, vzala za své, když v Číně vloni poprvé za dvacet let poklesly prodeje nových aut, a to hned o 5,8 %. Poslední statistiky přitom ukazují, že klesající trend nejen že bude trvat, ale bude nabírat na obrátkách. V lednu poklesly prodeje téměř o 16 %. Čínu přidusil strach z obchodní války s USA. Propad prodeje je tak drastický, že se v Pekingu začalo uvažovat o nějaké formě podpory trhu podobně, jako když některé země za krize zaváděly šrotovné.
Třetí hrozbou (po evropské ekologii a zpomalující Číně) je pro automobilový průmysl to, že z aut se stávají počítače na kolečkách. Budoucí auta budou úplně jiná než dnes. Budou mít nejen jiné motory, ale budou také samořiditelná a sdílená. Pokud však budou auta sdílená a samořiditelná, pak jich planeta při stejném nájezdu kilometrů jako dnes potřebuje mnohem méně než dnes, kdy auto většinu času stojí a čeká na majitele. Některé automobilky proto už spolupracují na přípravě navazujících služeb, jako je nabíjení aut, rezervační systém pro sdílení aut a podobně. To bude nový byznys automobilek. Aut se bude v Evropě vyrábět méně, a přesto mohou tržby vzrůst. Automobilky, jež to včas pochopí, přežijí.
Honda je proto podle mě jen první vlaštovkou. I další značky budou postupně redukovat počet továren a z průmyslu budou víc utíkat do sektoru služeb. To změní i strukturu evropské ekonomiky.
Tak hlavně že můžeme obvinit Anglány za krizi automobilového průmyslu a za to, že přijde krize.
